Cheyletielóza, dravčíkovitost
Původce je roztoč dravčík Cheyletiella. Během posledních 20ti let se z králíků adaptovala na kočky, na psy a přechodně parazituje i na člověku. Dospělec žije na kůži hostitele a nabodává kožní buňky. Saje tkáňový mok. Žije a rozmnožuje se na těle hostitele, řekněme psa. Samička přežije 14 dní i v prostředí,než uhyne. Vývojový cyklus trvá 3-5 týdnů podle teploty. Čím tepleji, tím rychleji. Samička klade vajíčka těsně nad kůži na chlup. Na rozdíl od vších hnid je hnida dravčíka menší a neulpívá tak pevně. Z vajíčka se líhne larva, přemění se v nymfu a nymfa v dospělce. Dospělý dravčík je mikroskopický, uvidíte ho eventuálně lupou, ale lépe v mikroskopu. Pohybuje se tak rychle, že jeho záchyt je nutný na lepící pásku, kterou rychle přitiskneme na kůži psa. Přilepíme k podložnímu sklíčku a v preparátu můžeme vidět stupeň poškození chlupů, počet dospělců, hnidy. Larvy mají 6 nohou, dospělci 8 nohou.
K nakažení dojde přímým stykem zvířat anebo velmi často tím, že samičky odpadlé z koček a myší (bezpříznakoví nosiči) do slámy, venku přelezou na psa, který na daném místě sedí nebo leží.
Pokud pes chodí ven, kde jsou jiní psi, zejména yorci a kokři(predisponovaná plemena), kočky a myši, dochází k novému napadení.
První příznak je, že po pohlazení máte na rukou jemný, šedý mastný film. Je jiný, než když je pes zaprášený. Velmi jemný a lehce mastný povlak vaší ruky.
Při rozhrnutí srsti zejména mezi očima, na uších nebo kolem ocasu a na stehnech, uvidíte lupy jako hladkou mouku. Smetanově bílé, velmi malé a velmi jemné. Jsou to kožní odpady po činnosti dravčíka.
Citliví jedinci se drbou, koušou si tlapky. V horším případě vypadává srst v malých kolečkách, nepravidelných flíčcích. Ještě výraznější projev je zarudlá kůže, padání chlupů, pupínky s červenou čepičkou nebo stroupkem. Řídnutí srsti.
Majitel může mít na břiše nebo předloktí také svědivé malinké flíčky. Protože člověk není konečný hostitel, dravčík z něj opět přechází po krátkém parazitování na psa nebo kočku. Také potkáni a jiní domácí hlodavci mají alergie na dravčíka. Právě potkáni by měli být nejméně 2x ošetřeni proti dravčíkovi. U nich se infekce projevuje červenými stroupky a mazotokem hnědofialové barvy.
Komplikací cheyletielózy je zánět spojivek nebo ušní zánět. Psa vše svědí, otírá si oči, dráždí je mechanicky, má v nich prach z kůže. Stejně tak si tře uši, až si způsobí sekundární infekci.
Při nadměrném výskytu dravčíka je imunita psa natolik zaměstnána bojem proti němu, že už nemá sílu např. na demodexe nebo staphylokoka. Velmi často se stává, že když zbavím pacienta dravčíka, poradí si už s demodikozou nebo stafylokokem sám. Imunitní systém nesmíme přetěžovat.
Jediná možná cesta jak zastavit množení dravčíka je pravidelné podání přípravku spot on, ovšem těch, které jsou proti němu účinné. Nestačí tedy koupit jakýkoliv spot on olejíček. Na dravčíky je jejich účinnost 3-4 týdny, takže při původním ošetření je třeba dávku spot onu opakovat po 4 týdnech, později po 6-8.
Mechanismus účinku je následující. Spot on se naváže přes tuky v kůži do podkoží a je krevním oběhem roznesen po celém těle.Opět se ukládá do tukové tkáně, do mazových váčků chlupu. Jak chlup roste a z váčku se uvolňuje maz, dochází k vylučování chemické látky na povrch psa. Parazit hyne kontaktem s chemickou látkou a pes současně pachem odpuzuje další parazity. Pokud přeci jen na něj parazit nasedne, uhyne během pár minut nebo hodin, takže se nestačí rozmnožit. Bohužel venku stále dochází k novému kontaktu s vnějšími parazity, v našem případě s dravčíky.. Psi v mé chovatelské stanici jsou ošetřeni každých 4-8 týdnů podle ročního období celoživotně.
Hladkosrstí psi mají více klinických projevů a dokonce i těžké alergie na dravčíka. Vyšetření na dravčíka by mělo být první, co udělá lékař kožnímu pacientovi
několika mm nános lupů na boltci
mezi očima miliony dravčíků
pupínky a mazotok
pupínky na břiše
řídká srst na stehnu
zánět v uchu následkem svědivosti
následná ztráta chlupů