Výběr vhodného páru
Mým chovatelským cílem není mít rodokmen plný zahraniční krve. Psy ze zahraničí používám k přilití krve, k oživení chovu.
Prvního psa mi nabídla CHS Warrior's z Chorvatska, aby si udělali reklamu v ČR a na oplátku jim já půjčím svého psa z Ruska. Protože mi v první řadě nejde o krev, koupila jsem z ciziny štěně. Koupit štěně je vždy riziko, protože nevíte, jak přezubí a jak naroste. Výhodou je, že si pejska vychováte podle svých představ.
Fidzhita z Ruska jsem objednala pro svoji kamarádku. Když přijel, byl zcela vychrtlý, měl snad jen ocas a uši. Fixoval se pouze na feny a celé procházky a výcviky trávil přilepen na místech pod ocasem fenek.
Byly mu více než čtyři měsíce. I to je moc. Fidzit mi dodnes doma čůrá na všechny rohy a aby mohl značkovat a nebyl potrestán, přikrčí kolena, jako že se protahuje a pomalu postupuje kuchyní vpřed. Využije každé chvíle a zmizí nahoře v pokojích a já jen hledám pokropené kytky a rohy postelí. Protože byl podvyživený, je menší a drobnější. Naštěstí nemá žádnou vadu, takže už je i šampion. Bohužel nemá ani mimořádné exteriérové přednosti, aby upoutal pozornost velkých chovatelů. Já jsem ráda, že ho mám, protože má vynikající povahu ke psům a k lidem, výborně připouští, je vysoce plodný a hlavně je zdravý. Nikdy neměl ani nejlehčí nemoc. Ani náznak alergie. S jeho potomky jsme velice spokojená, vzhledem předčí svého otce, jsou akorát sebevědomá, dostatečně temperamentní a zdravá.
Mám také pejska z Rakouska z rusko - anglických rodičů. Chtěla jsem ho v 6 týdnech, abych si ho vychovala lépe než Fidzhita. Bohužel v Rakousko probíhají 2 kontroly vrhu prezidentem klubu, audiometrie i u barevných psů a čipování. Dokud nemá štěně vše za sebou, nemůžou ho prodat. Jela jsem si pro něj až v osmi týdnech a ještě jsem čekala na místě, až se pan president dostaví a štěně prohlédne. Myslím si, že štěně narozené u mě doma má větší možnost duševniho rozvoje od "narození". Můj Samadhí je trošku hloupý, ale moc hodný. Má skvělé lovecké vlohy a za chvíli půjde na zkoušky. Služební výcvik by díky své oddanosti rozhodně nezvládl, protože má problém po jakémkoliv povelu udělat něco jiného než hají nohama nahoru. Výcvik i výchova mu šly podstatně pomaleji, než psům z mé stanice, které jsem měla doma.
Mám tedy dva zahraniční psy a jednoho svého, 4. generaci mého chovu.
Vhodné páry vybírám podle povahy. Nechci psy bázlivé nebo agresivní. S těmi nepřipouštím. Nechci psy s podezřením na dědičné vady. Existuje spousta vad, které mohou být získané, například i nevhodnou léčbou nebo nedostatečnou prevencí. Nechci psy s dlouhou, úzkou hlavou, aby nezužovali do budoucna spodní čelist. Snažím se spojovat stejné typy hlav. Protože existuje několik typů hlav, je-li to možné, vyberu si stejné. Buď kratší vejčité (Héra Siddhartha, Samadhí, Juniperus, Krios) a nebo delší, široké v nose skoro jako v čele (Medea, Union, Zaba, Kortigen). Jsou i hlavy téměř universální.
Aspoň jeden rodič by měl mít výborné zaúhlení a rovný hřbet, malé a pevné uši. Rozhodně neupřednostňuji extrémní hlavy a bombastické klabonosy. Mně osobně se nejvíce líbí střed, tedy Medea. Slušná hlava a výborné tělo je pro mně důležitější než super hlava na zborceném těle.
Nejdůležitější je povaha a zkoušky. Mým cílem je, aby moji psí rodiče měli doklad o zkouškách, tedy objektivně prověřenou povahu. Od pověřené osoby. Je to doklad o tom, že pes je přiměřeně chytrý, výborně ovladatelný a fixovaný na majitele.
Pokud jde o exteriér, nenajdete ideál. Vždycky je potřeba z něčeho slevit a zvážit, z čeho slevit je vhodné. V dnešní době neexistuje 100% zdraví a proto je dar, je-li pes i člověk aspoň zjevně zdravý.
Při březosti provádím i eugeniku. Zatím pár let zkouším, jestli to funguje. Vzorem mi je francouzský lékař Joanny.
Protože "pracujeme" s živým materiálem, je výsledek vždy nejistý. Přesto nehodlám slevit ze svých představ mít zdravé a chytré psy co nejvíce krásné.