STÁŘÍ PSA
Starý pes
Před 15ti lety jsem si neuměla představit, že bych někomu dala nebo prodala svého psa. U Véry a Bucci to ani nepřicházelo v úvahu. Vychovávaly štěňata jiných fen, vychovávaly Helenku, dohledaly, co kdo jiný ztratit a náš vzájemný vztah byl hodnotný a láskyplný.
Zato Zaba Will Alet potřebovala k životu jen žrádlo a utíkání za zvěří. Jednou rozbila obrovské zrcadlo pověšené na zdi,protože v něm viděla psa, jak jde k její misce se žrádlem. Ještě že ono nezabilo ji, bylo velmi velké a velmi těžké.
Zabu jsem vyměnila, nedalo se s ní žít. Celá smečka ji nesnášela a čekali, kdy ji zlikvidují. Dělala doma dusno, a tak jsem si řekla, že v kotci bude mít pouze své teritorium a pouze svou misku, takže by jí nemělo nic vadit. Asi opravdu byla spokojená, protože novému majiteli pěkně rodila štěňátka, zatímco u mě v neustáleném stresu, co jí kdo sežere a sebere, neměla čas na mateřství.
Když se narodila malá Medea, pes podle mých představ, 4 roky očekávaný, byla jsem šťastná. Medea byla nadprůměrně krásná i chytrá a oddaná. První roky byly fantastické, vlastně vše bylo fantastické, dokud se kojící Medea nepotkala s březí Siddharhtou. Mimo reprodukci byly stále spolu!!! Tím vzniklo nepřátelství na život a na smrt ze strany Medei a strach ze strany Siddharthy.
Medea mi pak prováděla různé kousky, aby systematicky ztrácela mou důvěru a náklonnost. Nakonec musela být celé dny pod zámkem, daleko od Siddharthy, nemohla ji ani tušit! Rozbila by dveře..
Důvodů ke ztrátě důvěry bylo mnoho, ale láska přetrvává, vzpomínky na pěkné časy zůstávají. Bylo mi líto zavřené Medey, bylo mi líto sebe. Když kamarád přišel o ženu a 3 psy, přestěhovala se k němu. Byla jen doma, bez výcviku a bez syrového masa, ale bez problémů. Bylo mi jí strašně líto. Kvůli celé mé lidské a psí rodině musela pryč a nebyla v kondici.
Kamarád se stěhoval a Medeu mi vrátil. Kňučela radostí, že je doma a mně bylo do pláče. Hodná Siddhartha si v klidu kojila svoje děťátka. Medea byla zavřená na druhém konci domu a vyváděli jsme ji na procházky, aby Siddhartha ani netušila, kdo je tady. Takhle se žít nedá. Nabídla jsem Medeu začínajícímu chovateli, který se věnuje i myslivosti. Medea je skvělá na dohledávku, na aport, na odložení..
Její schopnosti i krása se penězi nedají vyčíslit. Moje láska, i když zklamaná, se nedá nahradit ničím. Váhala jsem. Mám mu ji nechat anebo na ní lpět, lpět na tom, že mám doma tak krásného a šikovného psa, říkat si, tak jsem ji milovala, stále ji mám hluboce ráda, měla by zůstat u mě, doma, u maminky, co teď? Ale já jí nedám to, co potřebuje, ani prostor ani lásku. Jestli ona povede někoho, kdo s bulíkem začíná, naučí ho mnohému. Bude pracovat, bude šťastná, novému majiteli pomůže v chovu, v orientaci, v lovu. Zhodnotí spolu to, co já jsem začala, co jsem do ní vložila.
Medea je pryč. Je mi velmi smutno, protože je pryč na pořád. On už se nebude stěhovat, aby mi ji vrátil. Nový pán jí koupil bílý obojek a vodítko, jako nevěstě. Dostal super psa, takového, jakého jen tak někdo nemá. Dostal dar, který málokdo dostane. Ani neví, co dostal. To, že mně je smutno a chce se mi brečet, je jiná věc. Je to jako manželství. V prvním manželství jsem si myslela, že je to napořád. Láska vyprchala, spolupráce nebyla, nadešel čas učit se s někým jiným a někde jinde. Můj bývalý manžel dozrál se svou další ženou a mnoho pochopil. Já jen díky tomu, že on mě zklamal a poučil, jsem šla cestou k poznání. Čas každého partnerství je vymezen. Setkáme se, abychom se spolu učili, abychom ztráceli ideály a získávali trpělivost. Abychom se zbavili lpění.
Lpět na Medee, přestože s ní bylo partnerství nádherné a splnila mnoho mých očekávání, přestože byla vysněná, by nebylo správné. Doba se změnila Medea taky. Nesnesla ty, které jsem já měla ráda. Nesnesla hodné a vyrovnané psy, nesnesla štěňátka, která potřebovala lásku a péči. Stála si na svém vrcholu a pohlížela dolů, kdo jí stojí v cestě, toho zlikviduji. Budu ji mít stále ráda, budu na ní vzpomínat a budu ji chválit. Ale žít s ní už nemohu.
Snad přinese svému novému majiteli to, co přinesla mně. I kdyby mu přinesla jen zlomek radosti a úspěchu, které dala mě, bude to dost.