Vánoce a depka
Vánoce a depka
MVDr. Simona Müllerová, prosinec 2013
korektura textu: MVDr. Dagmar Peterová
Výňatek z mailového poradenství
Pozoruješ úzkost… Úzkost je lidská vlastnost. Když odchází z lidí při terapii, načtou ji i další, co mají receptory. Jako když garáž na dálkové ovládání otevřeš někdy i u souseda, nejen u sebe. Další věc je, že po terapii odpařují lidi bloky dva měsíce. Pokud v době odpařování považují téma, u tebe úzkost, jako vlastnost, jako selhání terapie, upevní vzorec zpět. Dvouměsíční doba je na to, aby se jasně prověřil přístup člověka ke svému bloku, jeho aktivní denní změna postoje, kdy afirmuje. Přijme se se svými stinnými vlastnostmi. Nasadí např. cvičení, tvorbu endorfinů, ihned, jak se objeví téma bloku. Bylo by velmi snadné jednorázově a navždy sejmout špatnou vlastnost, to jde ve chvíli, kdy máš předchozí dlouhou a kvalitní přípravu. Např. já a čokoláda. Když se mi ve stresu vrátí žravost čokolády, uvědomím si to, dám radikální příkaz mozku a buňkám všem, okamžitě přestanu jíst a mít chuť na čokoládu, protože téma je dříve zpracované. Tobě se ani jednou nepodařilo projít aktivním přetvářením dva měsíce přes své úzkosti. I teď… Pozoruješ je, čili je krmíš, přemýšlíš o nich, pochybuješ o terapii. Přestože ti roky říkám o tzv. dvouměsíční zkušební době. Jde o to, že se člověk musí naučit pracovat se svými vlastnostmi, se svou karmou, osudem...prostě sám se sebou. Nasadit duchovní principy na denní pocity. V tvém případě - mám úzkost, proč?, jsem po terapii. Je šero, chybí světlo, musím si více svítit. Budou Vánoce, lidi jsou emotivnější a vyzařují to, chytám jejich vzorce, musím poslat všem lidem lásku a radost, poprosit o vyčištění planety od těchto nálad, vždyť se všichni pak stahujeme do úzkosti. Jsem po terapii, jasně, budu odpařovat, takže to nic není, je to jen závan, přechází přese mě, jdu cvičit, endorfiny to přebijí. Terapie úsměvem, pošlu si úsměv.
Vzpomeň si, tělo, tehdy mi bylo úžasně, pamatuješ? Tak a ještě lépe se chci cítit teď, tak honem a vědomě si navodit dřívější pocit blaženosti, klidu, může to být situace, jídlo, zážitek a udržet to. Čím náročnější je vlastnost, čím byla déle, tím větší úsilí vyžaduje na překonání. Nikdo nemůže byt šťastný pořád, jsme ve světě polarit. Kdybys neznala tuhle úzkost, nevážila by sis radosti a volnosti mysli a vůbec - vážíš si těch krásných chvil? Děkuješ tělu, sobě, Zemi, Nebi, že ti je tak dobře?? Tyto principy ti vysvětluji po mnoho krát, znova a znova, stále je neumíš, jsou v knihách, na webu, píšu ti je mailem. Bez své vlastní denní práce ti nepomůže žádný homeopat, léčitel… udělají něco jako chirurg operaci, dají ti podpůrné léky…jez Phosphorus, třeba 10x denně 9-30ch teďka, na podzimní a zimní depku, ale nevyřeší tvůj přístup k tobě a životu. Ukáží ti „jak“ a zase ti to třeba napíšou…. Jenže tu denní práci, tu osobní změnu a transformaci, musíš udělat, prokázat a ty pak budeš jiný člověk, který to nepotřebuje řešit s terapeutem. Nikdo z nás neuteče denní práci na sobě, dennímu překonávání nálad a povahových sklonů. Jde o to sebe pochopit, pochopit druhé, pochopit evoluci a karmu a naučit se v tom žít. Umět žít sám se sebou, i když ti není 24 hod parádně…porozumět, proč to tak je a co pro to můžu udělat. Jakmile tě pohltí negativní vlastnost a pocit, přiděláš si zbytečně moc práce. Můžeš si úzkost personifikovat a promluvit s ní: Co ode mě chceš, proč jsi zase tady? A ona ti řekne, budeš mít v sobě pocit.. Ty např. máš pocit nenávisti k sobě, že ti není fajn, že se necítíš skvěle. Teď v době mé mailové terapie máš v sobě nenávist , že to je zase tady, čili místo překonání a pochopení vytvoříš další sebedestrukční program. Dej radikální příkaz tělu a duši, mozku, k sebe přijetí a ke změně přístupu sama k sobě. Na co být perfektní...stačí, že jsi fajn... Každý má něco, co někomu vadí, i jemu samotnému… Život na Zemi je takový, polaritní, neutečeš mu. Máš tam opět nesnášení života, ale kdybys umřela, v těle, inkarnuješ se znova a dokud to nedáš… Uvědom si, kolik lidí se má hůř a kolik lidí má teďka smutky, depky, protože ty Vánoce to evokují, bohužel. Navodí v lidech smutek. Uvědomí si samotu, mnozí z nich potřebují peníze na dárky, pocítí nedostatek. Symbol Ježíše je současně symbol oběti a utrpení. Lidi to mají blbě poskládané, já mám Vánoce 360 dní v roce. Přesto i mně je teď víc smutno, neboť se zkracuje světelný den, lidi to vysílají a já mám míň práce, protože lidi nemají čas a peníze na práci u mě, ale to se změní zase, aby byl příliv, musí být odliv, mám čas na cvičení a studium...čas pro sebe.
Najít dokonalost situace. Vím, že smutek není můj, je lidí a je potřeba jim pomoct. Udělám terapii Vánocům jako takovým, například…