Jdi na obsah Jdi na menu
 


Transformace 29.11.2013

Transformace 29.11.2013

MVDr. Simona Müllerová

Korektura textu Jina Pokorná, 29. listopadu 2013


Tyto dny se dějí další přestavby. Mnoho lidí utíká od své pravdy, a zevní se zvykem, kolektivním myšlením. Mám to i já. Proto si dnes přiznávám pravdu. Co skutečně chci já uvnitř? Z jakého důvodu volím vnější kroky? Co v sobě potlačuji, co si nechci přiznat? Máte to stejné lidi. Vím to. Já na rozdíl od vás nemám strach si to říct. Udělat vnější věci jinak. Dnes s pravdou a nést za ně zodpovědnost. Můžu někomu umožnit krásný prožitek a následně ho zklamat tím, že bude jediný. Může dnes někdo mě umožnit prožitek a nasledně mě zkklamat, že bude jiný. Přesto zůstane dar prožitku a je na člověku, jestli si ponechá to krásné, nebo bude smutnit, zuřit, že už to nemá. Vnitřní strachy naženou  člověka do shod okolností, kdy si může logicky zdůvodnit, proč není tam, kde je s tím, s kým úplně uvnitř být chce a bojí se té situace. Vše si děláme sami, utíkáme před svou nejniternější pravdou, hrajeme hru, že to nejde. Ve skutečnosti si vše tvoříme sami.

4 lidi dnes zrušili účast na kurzu, musím se smát. Čelit pravdě o sobě, co chci, čeho se bojím, kdo jsem, co budu žít. Sebe nebo kolektiv. Jak si to zdůvodním? Já SImi musím přiznat, že umím vyléčit rakovinu, vytahnout lidi ze soudů a dluhů najít sebehodnotu člověka, ale co neumím je vyléčit lásku. Já ji mám, ale nesdílenou, neumím vyléčit lidi, aby se nebáli lásky. Lidi ji totiž neznají. A jakmile se zábleskem objeví, paměť, rozum, hypotalamus vystřelí varovné signály, co se stane, co když ji ztratíš, co když budeš muset měnit život, co když ztratíš svobodu, co když někoho zklameš, co když někomu ublížíš.... a obrátí naši pozornost na průměrný, relativně spokojený život bez lásky a těla. Ještě to žádný muž neprorazil, ženy jsou jen polovina celku.

Ublížení někomu je šance, aby se člověk nad sebou zamyslel. Může to být první krok k jeho vniřní i vnější změně, ublížíme jen tomu, kdo ten prožitek potřebuje. jako spouštěč, uvědomění si svých bloků a potřebuje šanci na změnu. Pokud jsme spící šípkové Růženky, máme klid a nic nežijeme. až začneme žít, bolí to jako trní. Prosím prince, aby šli políbit šípkové Růženky a nebáli se šrámů čarodějek a dalších následků. Archanděl Zadkiel vás bude provázet, Musíme se probudit všichni, nejen Růženky, a cesta bude bolet.

Šípková Růženka měla si vzít staršího syna, s mladším princem překonali kolektivní vzorec, celé království spalo a zarostlo trním. Byl to ON princ, kdo věděl, že láska je nadevše. Šel za láskou a probudil celou zemi... Kdo probudí celou naši Zemi tím, že půjde za láskou? Proti kolektivu, zvykům, příkazům, kdo políbí princeznu na vzdory rodičům, rádcům a překážkám. Kde jsi princi ....

Početí váš genetický materiál, se prezentuje vlivem vnějšího prostředí, duše, matka okoli. Je prostředí skutečné uvědomění si sebe, začíná ve 3 letech. Nicméně vliv vtiskávání je do 3 let, zrcadlení celý život. A tak se naše vnitřní dispozice projevují vlivem prostředí více, než naším vlastním přičiněním. vytváří se uměla identita, přání rodičů, skupina spolužáků, být in nebo naopak opozice proti nim. Na kurzu projdeme časovou osou a budeme odstraňoval vlivy prostředí a nesebepřijetí. Následně se budeme tvořit podle našeho potenciálu a pravé podstaty. Ze stádových ovcí se stane lev a vyjde ze stáda z vlastními názory. Historické vzorce výběru školy, práce, ženy, muže .... budou nahrazeny výběrem pravou podstatou a posláním. dost možná zas někdo přijde kvůli hrůze, že by měl v životě něco měnit, když mu není úplně nejhůř. Nevadí, že mu není úplně dobře, průměrná jistota je lepší, než nejisté vyhlídky, naštěstí lásku, větší finance... známá a všemi uznávaná stádová pravidla myšlení; vzorce práce (workoholik, podvodník, lenoch = základní české typy), vzorce lásky (láska bolí, mohu ji ztratit milováním jednoho ublížím druhému, který mě ale vlastní, nicméně já neubližuji) budou zpochybněna. Vaše srdce, vaše pravá podstata to totiž vidí jinak.