Případy klientů 21.3.2013
Případy klientů, výňatky ze sms
MVDr. Simona Müllerová, březen 2013
Korektura textu; Ina Pokorná, 21. března 2013
Anno, jste zatvrdlá výchovou a společností. Chtěla jste být perfektní, tvořila jste umělý obraz o sobě, tím se snížilo vaše vnímání vnějšího světa, toho nehmotného. Proto nevíte, že to funguje a jak to funguje, zkuste ještě více věřit, je to těžké, ale stejně to jinak nejde.
Ludmila měla během pár dnů, 2x bolest v zádech, hned jsme po tom šly, a pokaždé to bylo odmítnutí sebe, pocit, že je tlustá, nepřijatelnost těla, cítila se tak, musela nezávisle na tom, co cítí na sobě, v sobě a co vidí v zrcadle, cítit krásu a držet pocit, držet ten pocit proti skutečnosti, která doléhala ze všech stran.
Člověk povolí v držení pozitivního pocitu a tělo se vrátí do původního stavu. Pokud se necháte pohltit marností, zoufalstvím a rezignací nebo vztekem, podlehnutí této emoci vede jen k tomu, že se problém prohloubí a že jeho náprava trvá déle a obvykle i více bolí.
přetrvává déle, než bych i já očekávala.
Velmi často je to nepřijetí sebe.
Ať děláme, co děláme, je to tlakem zvenku, stále jsme konfrontováni se všeobecným názorem, s pohledem druhý, s tím, co se obecně líbí a pak se přijmou, být šťastný s tím, co máme teď, ať je to plat, zdraví, postava, něco máme a je nemožné odkládat své štěstí na dobu, kdy zdraví postava, plat bude jiné. Nejde to.
Protože čas letí a život utíká a stejně toho nedosáhneme, dokud nepřijmeme stávající. Doba, ve které se nacházíme, je skutečně neúprosná, denně čelíme sobě, nezměnitelnosti věci a stavu našim přičiněním, změna přijde až po přijetí, jak obtížné.
Výsledek není závislý jen na vůli a odhodlání, jak jsme byli zvyklí dřív na škole, v dobách socialismu a raného českého kapitalismu. Dneska vůli a disciplínu musíme namířit na duchovní principy, být středem svého života a od toho to odvíjet.
Prostě to přijmout, je to neuvěřitelně těžké, ano.
Každý máme svá úskalí, ty největší překážky v přijetí. Někdo se učí přijímat rasy lidí, nebo své tělo, někdo postavení. Každý to má někde, a když to nedělá, když si myslí, že si vyvzdoruje změnu sám, dostane lekci a točí se v kruhu.
Lidé, Anno, nemohou vědět, že máte problém, protože by vás litovali, a lítostí by vás oslabili energeticky a ještě by pokazili pozitivní programy lítostí obecně.
Proto je třeba o sobě mluvit tak, abyste se pohybovala v oblastech, kde je to OK, tím pádem budete pravdivá a současně neupozorníte na slabosti a negativa, neboť
pozorností druhých by vaše negativa, zdravotní problémy jen přikrmily a vás oslabily. Zamyslete se nad tím, kde jste se nepřijala, kde zas byla křivda, třeba i křivda v tom, že se vám život zdá nespravedlivý, že to tak trvá dlouho.
Každému je dané co unese, každý to může zrychlit nebo uspíšit svým každodenním konáním, vírou, že vyšší síly vědí, co dělají, proč a že to je ve váš prospěch, za to vám ručím. Fakt to vím, že je to ve váš prospěch, že si to brzdíme samy tím, že není naší přirozeností se přijmout se vším, co máme tady a teď.
Přijetí bezvýhradně situace teď a situace za minutu, situaci těla a rodiny, abyste si uvědomila, že jste krásná už teď taková, jaká jste a vy se uctěte, buďte šťastná s tím, co máte, brnění, ztuhlost. Směřujeme k vašemu uzdravení, přesto dny běží, a proto je nutné neodkládat své štěstí a radost ze života jen proto, že máme faldík na břiše, že krok není ladný a pružný. Nastavte svoje vědomé síly, žít co nejšťastněji tady a teď s tím, co teď máte. Jakmile navodíte pocit sebepřijetí a štěstí, začnou problémy zas sestupovat. Každá pochybnost, každé couvnutí, zpochybnění váš vrátí zpět nebo zastaví v posunu vzhůru.