Den Draka, sebepřijetí, afirmace na tvoření
Den Draka, sebepřijetí, afirmace na tvoření
MVDr. Simona Müllerová
Korektura textu Jina Pokorná, 22. listopadu 2013
Dnes den sebepřijetí, odhodlání a přijetí lidí. Dám vám příklad na sobě. Roky mi vyčítali, že jsem dominantní, manipulátor, potlačovala jsem se, vinila a chtěla být přijatelná. Šla jsem proti sobě a stejně mě neocenili. Nakonec jsem pochopila, že když svou sílu namířím pro dobro lidí a Planetu, když do lidi naperu víru, odhodlání, zmanipuluji je do víry, sebedůvěry, odpuštění „donutím“ je dračí a marsovou silou změnit sebe, vždy v souladu s Boží vůli ve prospěch všech zúčastněných, pak má manipulace, dominance, síla a vítězství mají své místo a účel. Přijala jsem se. To jsem já. A každý to má nějak jinak. A když se naučíme se sebou zacházet, když využijeme svého potenciálu pro dobro sebe a všech, pak budeme pravdiví, autentičtí a bude nám se sebou a lidmi fajn.
Dnes den Draka, můj den. Já pro vás pro lidi, posílám víru, důvěru a lásku. Velmi často vám nikdo nevěří. Ani vy sami si nevěříte. Točíte se v pochybách o všem. Ale já vám, lidi, něco řeknu. Já vám fakt věřím. Vůbec nepochybuji o tom, že to dokážete. Odpustit si, zbavit se vin, zbavit se omezení, co jste si sami způsobili. Věřím vám, že se změníte, a začnete vnímat sebe a život pozitivně. Jsem Mars – dávám vám sílu, odvahu, vůli, dotažení. Jsem Drak – dávám vám sílu, vítězství, nadhled, nekonečnou šanci a lásku. Jsem osudový Merkur – dávám vám nalezení řešení, smysl pro humor. Dnes a zítra mám své dny, dávám vám to a nic za to nechci. Možná jsem první, kdo vám věří. Když to dokázal jeden člověk na světě, dokáže to i další. Celá má síla víry se teď rozprostře pro mě a pro vás. Letíme a vyhrajeme s Drakem v zádech..
Když si rozumíte a naučíte se používat ze sebe to nejlepší, tak zaujmete v životě, na Zemi své místo a poslání. V rámci celistvosti jednoho člověka máme stejný podíl dobra a zla. Záleží, kterou část pozorujeme. Krmíte při radikálním rozhodnutí použít a tvořit dobro, dostane negativní složka v nás úkol vyvažovat polarizovat, zatěžovat misku vah. Negativita, destrukce, zánik, likvidační programy v nás můžeme nabídnout Zemi, koloběhu na hnití rostlin, rozpad odpadků a jiné destrukční činnosti.
Učíme se z knih, seminářů, dívat se na sebe, na lidi očima lásky, očima Boha. Tím pohledem je vše odpustitelné, vše vyřešitelné a přináší to odlehčení, ale my lidi máme problém. Historické potlačení a omezení naší síly a lásky. V jedné zoufalé chvíli jsem řekla – Bože, dívej se na svět mýma očima!!!!! A Bůh se podíval a viděl, jak to vidíme my lidi. Jak si nemůžeme pomoct, jak silné vzorce máme, proti kterým jsme slabí, jako těla. A teď je více v nás a dívá se skrz nás. Vidíte ty změny? Už je čas změnit sebe, změnit celé pojetí života.
Je zbytečné litovat minulost, je zbytečné čekat na výsledek v budoucnosti. Jsme teď, nic víc nemáme. Tím, že si to zkazíme teď vinou za minulost, nebo odkladem, až bude něco v budoucnosti, se nemůžeme nikam dostat. Míjíme mnoho krásných teď. Protože nespočineme, protože utečeme, protože krásu teď podmiňujeme včera a zítra. Ale co se včerejškem? Je pryč, na co čekat na zítra. Jen teď se můžeme dostat do správného zítra. Lidé jsou často spoutaní hrůzou co bude, když přijmou spontánnost okamžiku. Vidí kolem zkušenosti ze včera, a spřádají příběhy o zítra. Každé zítra je právě dané právě mírou prožití okamžiku teď.