Vyjití z kruhu
Vyjití z kruhu
Sekce – filozofie
MVDr. Simona Mullerová
Korekce Tom Šotola
Říjen 2015
Situace se opakují a učí nás přijmout autoritu, chudobu, bohaté lidi, lháře a jiné. Umět vidět jejich příběh, pozadí člověka, jeho cestu k jeho pádu. Tím, že se člověk sám cítil odsouzený, vyčleněný v dobách jeho vývoje a zůženého vnímání se někam dostal, má nějakou pozici: gemblér, lhář, sobec a nemá sílu se dostat ven sám. Kdyby měl, tak tam není smutek, samota, ego. To vše ho drží především! Tlak prostředí, skupina lidí, ve které je a jejich stejné problémy se násobí. Potom pád do lhaní a pití se také násobí. A pak okolí, který tento problém nemá je soudí a neumožnuje jim vylést, nepodá jim ruku, aby mohli svět vidět jinak. Těmhle gemblérům a lhářům je těžké podat ruku, jsou hodně dole. Jeden člověk je nevytáhne. Byly to kdysi stejní, hodní lidé, toužící po lásce a přijatelnosti, jako jsme dnes někteří my.
Nemůžeme ztratit sebe na pomoc jim, ale můžeme jim dat myšlenkovou šanci a podporu. Nesoudit je, vědět, že jen velká bolest sama a velký tlak prostředí v mládí ohnul, zlomil jejich stromek a pod tíhou doby a okolí se nemají šanci narovnat. Když všichni začneme vnímat alkoholiky a kuřáky, hráče a lháře, citové vyděrače jako stromky ohýbané, ořezané v mládí a zatlačené prostředím a mentálně jim otevřeme cestu, když jim pošleme lásku a porozumění, místo soudů, odmítání, odporu, hnusu, arogance a povýšenosti, pak prokážeme svou duchovní úroveň, svou moudrost a pomůžeme jim. Buďme vděčni za to, že naše vnitřní síla, naše prostředí v mládí v nás nezlomila tak, abychom ztratili svou osobnost a propadli chlastu, drogám, permanentnímu lhaní a žití role obětí. Díky za to. Tihle padlí nám ukazují, proč máme být vděční a proč máme odpustit našim rodičům a sobě a poděkovat, že byly jen tak tvrdí a nekompromisní nebo tak lhostejní, že nás nezničily úplně. Pomozme těm padlím najít sebe sama, najít v nich to dobré, požádejme sílu démonů, ať je pustí, ať jim dá dva měsíce šanci tím, že se našeptavači odkloní. Zahrneme tyto lidi aspoň mentální láskou, odpuštěním, pozoruměním a dejme jim pozici, hodnotu neboť to nikdy neměly, a proto jsou tam, kde jsou. Síla dobra a lásky je budou nabíjet, obnovovat jejich vitální sílu s námi i bez nás, pak tihle lidé budou mít šanci rozumem si uvědomit, kde a jak mohou měnit svůj život. Buď se chytí nebo ne. Dál už pak věnujme pozornost těm, co se měnit chtějí, co dělají kroky, co chápou svůj příběh a aktivně denně se podílejí na změně.
Citát Simi, psala kamarádce,, já se s Pavlem učila přijímat alkohol, kouření, lži, co jsem nedokázala s příběhem mámy, zkoušela jsem dokázat s příběhem Pavel, J.V. a drogy a přijetí. Je to naše lekce, přijetí a daní šance, ale samozřejmě je potřeba se chránit, nebýt u toho blbec. Nesmíme spadnout s ním, ale zvednout ho. Pomoct mu, vlézt do příběhu tak, abys to přežila. Jedna zkušenost, co dopadla špatně, máma expartner, nás nemůžou odklonit, vidět, umět, najít lásku pod nánosem alkoholu.
Vyjít z kruhu – tvoříme nové jádro, nejen téma treceny od 11.10.
Někde je něco, nebo někdo, kdo je stálým spouštěčem k uzavření tématu, toho negativního, bubliny, která nám komplikuje uzdravení a terapie. Uzavřené téma v bublině neustále zkresluje vnímání reality a naladění se na pozitiva.
„Zkus si říct, že od něj nepotřebuješ zadostiučinění, ocenění, lásku, prostě nic. Já vím, že si to říkáš, ale zkus to znova a pak poslat do těla, každý den je jiný a ty jsi jiná, proto totéž dělané v jiný den má jiné souvislosti a jiný efekt.
Nebát se nemoci.
Nebát se bolesti,
Nedodržovat své nebo společenské nebo rodinné představy o vztazích a chování.
Zbavit se strachu, iluzí a snů o tom, jak se má kdo k nám chovat.
Jelikož je nějaká OSOBA, PŘEDMĚT, DĚJ, SPOUŠTĚČ stále svým způsobem přítomen nebo připomenut, je hojení ran komplikovanější.