JAK Z NEMOCI
JAK Z NEMOCI
Sekce: filosofie
MVDr. Simona Müllerová
Korekce Jana Grossová
Květen 2015
Přijměte se se vším, přijměte i tu jinou část těla a mějte ho rádi, je to zhmotnělá vaše cesta. Přijměte i následky cesty a možná se změní, čím více jí přijmete se vším, přijmete i tu jinou část těla a mějte to všechno rádi, je to totiž zhmotnělá vaše cesta. Přijměte i následky cesty a možná se změní…čím více ji přijmete, tím dřív mohou odejít….
Na cestě životem se nám dějí věci, naprogramované Osudem, dohodou duší, ale samozřejmě naprogramované, stvořené denním uvažováním, vědomým i nevědomým, čili 2-8 procenty svobodné vůle. Jdeme cestou a dožíváme, reagujeme, tvoříme a přetváříme a máme možnost si vybrat, zda budeme pokračovat odpuštěním, průlomem, vitalitou, nebo vztekem…lítostí, rezignací. Ta cesta, má na nás vliv, vliv na hmotu protože jsme na Zemi, ve hmotě…duše se skrz tělo sama vyvíjí na vyšší vývojový stupeň hmoty a to vše těmito prožitky a konfrontacemi.
Tvoříme myšlenky, které se podle zákonů Kosmu zhmotňují. Jejich zhmotnění může být řízené, nebo neřízené!!! Vědomé, či nevědomé!!! Podle stupně našeho vyvinutí a uvědomění, např. nenávist, perfekcionalismus, neodpuštění se může zhmotnit do nádorů – je to tkáň, která se vymkla kontrole, která žije a roste jako myšlenka dřívější nenávisti. Moudrý, probuzený člověk vstupní událost pochopí, přehodnotí a zkouší odpouštět - rozumem, tělem, vírou…posléze srdcem, je to CESTA, různě dlouhá!!!, nakonec odpustí, odpustí okamžik, událost…zůstane, ale příčina – dohoda duší, myšlenkový vzorec vedoucí k problému…karma..(příklad – nenávist zmizí a je potřeba si uvědomit si dualitní hru na zemi a přijmout nenávist jako dualitní vlastnost k lásce, přijmout, že každý musí v každé inkarnaci projít aspoň minutou nenávisti, ale nebýt její obětí, jejím sluhou…odpustit si, že jsme nenáviděli, přijmout to jako prožitek…dále dohoda duší, co se budou učit…udělám ti něco, za co mě budeš nenávidět, udělám to, abych ti umožnila odpustit a pochopit a uvědomit si svou hodnotu jako člověka nezávisle na tom, jak se k tobě chová jiný člověk…Zůstává nám tedy příčina – karma, prožitek, dohoda duší…odblokuje terapeut, nebo člověk když to umí, Evoluce.
Denní příčiny, denní žití a vyhodnocení – terapeut pomůže, evoluce pomůže, ale jedině pochopení a denní disciplína k sobě a sebereflexe odstraní každodenní tvoření karmy, která udržuje VZOREC vedoucí k nemoci těla, nebo zastavení prosperit, prostě ten HMOTNÝ blok. Potřebuje dočistit – PŘIJMOUT, POCHOPIT tuto sestavu příčin a následků a řešit komplexně sebepřijetím a denní aktivní změnou postoje s uvědoměním si, že hmota má setrvačnost. Odmítáním nemoci…se nejde uzdravit, dokud člověk nepochopí, že nese to, co stvořil kdysi a co tvoří denně!!!, odpustí si, ale opravdu hluboce a toto své dílo, např. nádor, přijme …hluboce přijme jako chybný výsledek dosavadní životní činnosti!!! Teď to máme, co s tím, dlouho jsme stavěli dům na bažině, ze špatného materiálu, dům je tady, propadl se…moc špatná situace, utoneme i s domem, nebo ho s láskou pustíme?, nebo s vědomím, že my jsme tvůrcem, budeme ještě chvíli žít v tom domě na bažině, upatlaní, špinaví, omezení tím co jsme vytvořili, ale teď nemáme na výběr, teď to musím dokončit a začít o kus dál budovat nový dům, na čisté půdě. Jakmile odmítání, nenávist dosavadního díla – SEBE SAMA, SVÉHO TĚLA, BOLAVÉ ČÁSTI bude vedoucí silou, je to špatně, zlo plodí zlo, strach a nenávist, odmítání je opět destruktivní energie a neumožňuje východisko. Máme to co jsme na základě dosavadních možností – naše karma, povaha, životní přístup stvořili, toto je naše dílo, no, nepovedlo se,
dobře, musíme jinak, co jde předělat, co jde zbořit, ale vše s láskou a porozuměním právě k sobě. „Já jsem reagovala na děj…na zrcadlo…(myslím na fyzické, vidět se jak vypadám), já jsem reagovala na nároky druhých…já jsem to dělala z mnoha důvodů, nedá se s tím nic dělat, teď to takhle mám, ale už to nebudu rozvíjet, je to mé, můj následek. Při hlubokém porozumění a odpuštění sobě se srdce otevře a člověk se miluje na celé cestě…pochopí, má rád tu malou holčičku, tu slečnu…můžete plakat, porozumění, soucit k sobě, obrovská láska, jak to tělo neumělo jinak, jak trpělo tím, že neumělo situaci vyhodnotit lépe…dát lásku do své životní cesty, dál lásku svému tělu v celé časové ose, to je východisko.
Dodatek k textu:
Uvědomme si, že problémové situace tu jsou, zatím nemůžeme být šťastní a spokojení a jsou události, které jsou náročnější a je přirozené prožít v nich strach…obavy…, každý přirozeně chce procházet životem v radosti a lehkosti, nicméně je skutečně „normální“ se bát různých situací!!! Je to uvědomění si sebe, svých pocitů…ty strachy ale nesmí ovládat náš život, přichází v podobných situacích, ale člověk by měl zkoušet a procházet události jinak, navzdory strachu to zkoušet, aby nakonec zjistil, že to zvládá, že se třeba nic neděje, anebo ano, je to zátěž, ale on to zvládne. Pokud postupně ustupujeme strachu, lenosti, úzkosti, manipulaci, ztrácíme smysluplný život v rozvoji a proměnlivosti, nakonec žijeme strachy uvnitř klece a lidi mají úzkosti a jiné stavy, kdy nikam nechodí, nic k životu nepotřebují, jsou nakonec rádi, že jen v klidu přežijí…unikne jim spousta zážitků a poznání, někdy jim to ani nedojde. To je jejich volba, volba prázdnosti, malosti, lenosti, strachu – nechme jim to, ale my to můžeme, chceme, děláme jinak, všude je přece tolik krásna a radosti…a co je skutečně krásné je, překonat sebe, svůj strach, FOBII, jít do toho…s někým za ruku…s homeo kuličkou, s vírou…začít s podporou a poté sám. Každý se může svobodně rozhodnout, jakým způsobem bude žít, pro co…pro svou lenost, strach, nebo pro své obohacení a poznání?