Alternativní terapie zvířat, rodinné a osobní poradenství

Budeme se učit vědomě přeladit do alfy. Ale já to váš mozek naučit nemohu, lépe řečeno ani jej to učit nemusím. Váš mozek to umí a dělá to sám a naprosto spontánně. Do alfa pásma se samovolně přelaďuje několikrát denně. Náš mozek obvykle nepracuje na sto procent pouze v jediném frekvenčním pásmu, ale v několika pásmech současně. Takže přibližně osmdesát procent času teď trávíme v beta pásmu a zhruba dvacet procent času nám zabírají intuitivní myšlenky alfa pásma. Až se nám podaří přeladit se do alfa pásma, tak se tento poměr převrátí. Budeme tedy z osmdesáti procent naladěni na intuitivní myšlení a do něj nám bude proskakovat dvacet procent logických myšlenek – každodenních běžných starostí.

Budete relaxovat a pojednou se přistihnete, že jste myšlenkami doma a myslíte na to, co dělají děti a jestli jste nezapomněly vypnout vařič. Tyto normální, běžné lidské starosti vás budou obtěžovat i v alfa stavu, ale nelámejte si s tím hlavu, je to naprosto přirozené. Postupným tréninkem se bude vaše schopnost koncentrace zvyšovat. S tím ovšem souvisí jedna potíž. Právě proto, že mozek sám se do alfy přelaďuje několikrát za den naprosto přirozeným spontánním způsobem, jste na alfa stav zvyklí, a proto vám nebude připadat jako něco zvláštního.

Jestliže očekáváte, že se vám budou dít nějaké tranzy a mystické zážitky, tak na to zapomeňte. Budete mít pocit, že se neděje vůbec nic. Samozřejmě se může stát, že přítomnost někdy myšlenkově opustíte, takzvaně ulítnete a budete si přemýšlet o něčem někde daleko, ale to není cílem.

Cílem je zůstat v bdělém stavu a přemýšlet ve zpomaleném mozkovém režimu. Nejprve budete mít opravdu pocit, že se s vámi neděje vůbec nic, že si jenom přemýšlíte.

To je sice naprosto v pořádku, ale vy si nebudete schopné uvědomit, jestli jste se vůbec něco naučily. Zda jste v alfě byly. Tato nejistota vás  bude provázet na počátku stále. I to je v pořádku. Máme ji všichni.

Jak si  uvědomíte, že se možná přece jen něco dělo? Řada z vás má zkušenosti s malými dětmi, a tedy víte, jak obrovsky jsou malé děti vitální. Od rána do večera vyvíjejí nějakou činnost, jsou neposedné a pořád něco dělají. Když se dospělý člověk snaží udržet s nimi krok, často za krátkou chvilku odpadne, potřebuje si sednout a nějakou hodinku si odpočinout. Ale je-li unavený ten malý človíček, sedne si jen na několik minut, a po chvilce zase vyskočí – jako čertík z krabičky. Proč? Protože malé děti tráví prakticky celý den v alfa režimu. Alfa režim má mimo jiné i ten pozitivní aspekt, že umožňuje trvalou regeneraci našich sil. Máme v sobě obrovské samoregulační a ozdravné schopnosti, které si my dospělí svým běžným uspěchaným životem, řízeném logickým uvažováním, blokujeme.

Malé děti nejsou zatíženy logikou, tedy si neustále „dobíjejí baterky“, a to je důvod, proč nás tak snadno utahají. Jestliže tuto svěžest zažijete po sestupu do niterných hladin, bude prvním maličkým důkazem, že jste v alfa stavu skutečně byli, protože právě alfa stav umožňuje průběžnou regeneraci a odpočinek. Některé výzkumy dokonce ukazují, že pouhých dvacet minut strávených v bdělé alfě nahrazuje minimálně jednu hodinu přirozeného spánku.

Základním problémem neškoleného člověka je to, že přejde-li do alfy a chvilku tam setrvá, pokračuje spontánně dál – do thety, delty, a tedy do hlubokého spánku. Naším cílem  je naučit se zůstat v alfa stavu bdělí. Během relaxací si budete schopné uvědomovat, když se vedle vás zavrtí pes, venku zatroubí auto, nebo zazvoní mobil. Budete-li se potřebovat podrbat, vysmrkat, klidně to udělejte :-).

Budete mít pocit, že jste v pořádku, bdělé, jenom váš mozek bude pracovat v pomalejším režimu. Zpočátku se alfa stav rozlišuje opravdu velmi obtížně a někdy trvá i měsíc pravidelného cvičení, než člověk sám na svém těle pozná, že se do alfa stavu dostal.

Takže malá rada, přestaňte se  sledovat.  :-)))

Alfa stav  mimo jiné umožňuje napojit se na své hlubší složky, na podvědomí či nevědomí. V relaxovaném stavu se zeptáte samy sebe na určité otázky, o nichž naprosto bezpečně víte, že na ně neznáte odpovědi. A ejhle, odpovědi vám možná přijdou samy – jako intuitivní myšlenky nebo obrazy. Čili samy si začnete otevírat informační kanál k svému hlubšímu bytí, a vzápětí si budete moci ověřit, že informace, která k vám touto intuitivní cestou přišla, je pravdivá. A to bude ta „rána do hlavy,“ po níž si možná řeknete, že když najednou víte něco, co ve skutečnosti vědět ani nemůžete, tak to snad asi opravdu funguje.

 .......PŘÍKLAD PRÁCE V ALFA REŽIMU

Tajný koutek

Ze životopisů slavných a úspěšných lidí je zřejmé, že řada z nich používá obrazovku mysli vědomě a cíleně. My se zde naučíme si vytvořit své místečko, kde nám bude dobře. Oficiálně se tomu říká ideální místo psychické relaxace. 

Každá si vymyslete jakýsi tajný kouteček, kam se bude „zašívat“, kde bude trávit dovolenou v duši. Výběr místa pro tajný koutek není ničím omezen, jen byste se tam měly cítit dobře a bezpečně. Může to být reálné prostředí ve vašem bytě nebo na chalupě, nebo kousek přírody, na kterou máte hezké vzpomínky, nebo to může být i místo naprosto nereálné a dokonale vysněné. Malé děti si rády dělají koutky v květech, bydlí tam a cítí se tam příjemně. Zahoďte teď svou dospělou důstojnost a vraťte se k dětské představivosti. Můžete být ve svém koutku buď sami, nebo také v libovolné společnosti. Nejsou žádná omezení.

Koutek je určen pro prožívání duševní dovolené.

Až budete v tajném koutku, poprosím vás, abyste si na svůj tajný koutek sáhly. Ne jen v představě, ale svýma fyzickýma rukama. Abyste si zahrály pantomimu o tom, jak jste ve svém tajném koutku.

Stojíte-li třeba na kraji lesa, hrajete si „divadýlko“, jak saháte na strom. Svýma fyzickýma rukama teď ohmatáváte svůj vymyšlený strom a zjišťujete, má-li kůru hladkou či drsnou. Můžete si utrhnout květinu a přivonět k ní.  Namočíte si ruce do studeného potůčku a opláchnete si obličej, pohrajete si s kamínky na jeho dně. Zahoďte teď dospělou důstojnost a zkuste si hrát. Může se vám přihodit, že do té doby budete mít před očima tmu, neuvidíte v duchu nic, ale jakmile si na to začnete pantomimicky hrát, tak se vám obrazy objeví. Může se vám stát, že budete sahat na strom a říkat si, že stejně víte, že tam žádný není, ale vaše ruce se pojednou něčeho opravdu dotknou. Zjistíte, že květiny voní, voda z potůčku studí... Je to samozřejmě všechno imaginární, jak je to tedy možné? Vžily jste se do své představy tak hluboce, že vaše tělo vám dává zpětnou vazbu o její pravdivosti. Žádná z vás při tom neuvidí, všechny mají zavřené oči. Osahávání koutku je podpůrná technika, která vám usnadňuje vžít se do svých představ, i když ne každý musí mít nutně hmatové zážitky.

Tajný koutek je moje představa a já sama  určuji, co se v ní bude dít. Tento koutek někdy využívám k práci. Sem si volám "lidi" a zde jim říkám co potřebuji. Sem za mnou mohou přijít duše a požádat o pomoc. Zde relaxuji. Sním. Můžete zde dělat v podstatě cokoliv.

Chcete někomu něco sdělit? Manželovi, dítěti, zvířeti? Zavolejte si je do tajného koutku a povídejte si zde s nimi. Budete si myslet,  že vše co jste slyšely, je jen u vás v hlavě, že jste si to myslely a nic z toho se nestalo. Ano, zpočátku si nejsme nikdy jisté, co opravdu proběhne a co si vymýšlíme. Ale to je vše o zkušenostech. Abychom do práce "necpaly hlavu". Ty samé pochybnosti nám vyvstanou u práce s kyvadlem a dalších technik, kde bude jisté, že jsme výsledek své činnosti schopné zmanipulovat. Věřte si. Mnohdy i ucítíte, když se vám vědomí pokusí do vaší činnosti zasáhnout. Lehce odsunete jeho snahu a vyčkáte, co přijde za informace samo - shora.