Dharma
Dharma
pojem Dharma (Dhamma v pálí) vyjadřoval původně to, co drží pevně, tedy zákon, řád, právo. V jiné rovině postihuje Dharma pravidla, předpisy, zákazy a povinnosti především v etickém aspektu, tj. jako mravní zákon vypovídající o tom, co je dovolené, správné a prospěšné. V množném čísle se tohoto pojmu užívalo v nejstarší buddhistické filosofii pro věci nebo základní složky světa jevů, jak jsou vnímány myslí. V těchto složkách se jeví Dharma (v původním smyslu) jako přírodní a světový zákon o věčném vznikání a zanikání.
Buddha hlásal vesmírný zákon věčně proměnlivého existenčního procesu a v tomto významu překládáme Dharmu jako učení, nauku, systém. Jelikož Dharma je pravou naukou a nepostihuje pouze zákon sám, nýbrž i to, co je jeho podkladem a co v sobě také zahrnuje, mohli bychom interpretovat Dharmu jako pravdu nebo spravedlnost.
Dharma existuje objektivně, nezávisle na lidské vůli či chtění. Proto buddhismus není nijak závislý na víře, jak ji chápe např. křesťanství. Buddha Dharmu různým způsobem vysvětloval, nikdy však necítil potřebu jí zdůvodňovat nebo dokazovat. Ten, kdo dosáhl cíle a sám nazíral pravdu, nepotřeboval již důkazů.
Dalajlama vysvětluje tento pojem následujícím způsobem: Dharma je sanskrtské slovo znamenající držení. Pojímáno široce může se toto slovo vztahovat ke všem jevům, protože každý jev si podržuje svou vlastní entitu. Avšak v kontextu Dharmy a světa se Dharma vztahuje k jakékoliv praxi, která zadržuje od osoby, jež se jí soustavně věnuje, nějaký specifický děs. Toto zadržování či ochrana se může vztahovat na utrpení, jež je následkem, nebo na příčiny těchto útrap, škodlivé emoce. Usilujeme o ovládání mysli a praktiky, jimiž je mysl ovládána, jsou Dharmou. Zadržují od nás dočasně děs a v delším časovém úseku zadržují také nás od děsivých nebo špatných situací, které by vznikly tím, že by nastoupily škodlivé emoce.
Pomocí Dharmy můžeme dovést všechny bytosti k dokonalému buddhovství. Proto je nezbytně nutné, abychom ve chvíli, kdy učení obdržíme, netrpěli obvyklými nedostatky: třemi chybami, šesti nečistotami a pěti špatnými způsoby v přijímání učení, které by nám mohly zabránit v jeho jasném pochopení.