Vděk
Vděk (z případů mých klientů)
Kristýno, máte mnoho nespokojenosti a málo vděku za to, co máte a jak se vám daří. Prosím, zamyslete se znova nad sebou a životem. Daří se vám dost dobře a jste dost krásná… Začněte změnu ke zdraví pokorou a úctou a vděkem k tomu, co máte a co se vám daří, protože ten vzdor a nespokojenost je dost silný, protože se nám některé věci vrací častěji, než je třeba. Jste mladá, a to sebou nese ohnivou a expanzivní energii a chtít vše, stejně tak jako duše chce hodně.. To nevadí, chtějte hodně, ale hlavně buďte vděčná za to, co máte, a děkujte denně za to, co máte, a pak teprve dodejte, že to chcete ještě lépe. „Děkuji za zdraví, krásu, štíhlost, úspěch, jsem den ze dne zdravější, krásnější, štíhlejší a úspěšnější, děkuji Bože, že mi pomáháš.“ A ciťte se krásná a zdravá a úspěšná a ciťte opravdový vděk a pokoru za ty obrovské dary, které máte v sobě ..., protože je fakt máte, jsou.. ,jen vy někdy vidíte tu ještě lepší variantu.
Samozřejmě vím, že máte období nezdaru a velkého břicha a gynekologických problémů, v těch obdobích hledáme zbylá omezení ve vaší karmě. I v těch obdobích nebo právě v těch.. je potřeba být vděčný za to, co mám, v tom dobrém, a že jsem toho měla! A cítím, jako že to mám stále, čili stále děkovat za zdraví, i když to v tom daném období není. V době oslabení a nemoci si uvědomte, jak fajn to bylo v době zdraví. V době „břicha“ si uvědomte chvíle, kdy nebylo.., jak vám bylo dobře (a jak jste byla nevděčná, nechválila se.. neděkovala). V dobách zdraví.. krásy si neuvědomíme, že je to dar, za který máme být vděční, proto doba zdraví pomine a přijde doba omezení, která nám dává příležitost si uvědomit, jak důležité bylo to, co jsme měli a co jsme nyní ztratili.
Tím se učíme v dobách další fáze zdraví, prosperity, lásky udržet pokoru k silám nebe, lásku a úctu k vyšším silám, ale i k sobě a tělu, abychom předešli zkoušce a trestu. Neuvědomit si cenu DARU až po té, co ho ztratíme. Když se vaším každodenním zvykem stane být vděčný už za dar, co máte, neztratíte ho. Je to těžké, musíte se věnovat sobě, mít vůli, disciplínu, věnovat denně několik vteřin sobě a díkům a vděku.., chválit se a děkovat Nebi.. Vy máte sílu, vůli i disciplínu na spoustu jiných věcí, než je vaše tělo. Proto vám tělo občas neslouží tak, jak byste chtěla. Pečujte o něj.
(Máte i program z dětství, kdy vás nechválili, necenili, proto máte na sebe velké požadavky, a taky se nechválíte. Vše dobré bylo ve vaší rodině samozřejmost a vše spatné se vyčítalo. A tak to máte i teďka. Musíte si to vědomě uvědomit a postavit se tomu a chválit se za vše. To, že se pochválíte za maličkost, neznamená, že nemůžete mít vysoké cíle a jít za nimi. Když chce vylézt na Eiffelovku, je pěkné, že vůbec lezete, a pochvalu si zaslouží každá desítka metrů.)
Davídek má strachy z nemoci a onemocnění. Je to zrcadlení vašich postojů s manželem. Věnujete nemocem a úzkostem mnoho pozornosti, nejste svobodní ve svém životě, neboť připojujete k zážitkům a radostem obavy z onemocnění, z infekce, ze zranění. Pak nemáte prožitek opravdu svobodný a radostný. Je jasné, že vy to nesete z minulých životů, z dětství a ze současnosti tím, že se vědomě neumíte dost silně této špatné vlastnosti postavit.
Je to i vliv médií a reklam, které podsouvají lidem obavy o zdraví, nepřímá manipulace a následně udržování populace ve strachu a také zlepšení obratu farmaceutickým firmám
Bohužel, děti načítají vzorce od rodičů a jsou vůči tomuhle vtiskávání bezbranné. Místo co by z vás Davídek cítil důvěru v tělo a život a svobodu pohybu, vnímá oboustranně úzkosti, z matky i z otce, a přejímá je stejně jako osobní hygienu, používání příboru, projevy úcty a náklonnosti partnerů… atd. Dítě se učí nazíráním, načítáním, zrcadlením, vtiskáváním a pak vědomě. Vědomá úroveň nastupuje později a je bezmocná proti vtisknutí z dřívějška. Odblok vtisknutí musí udělat terapeut.
Davídek vůbec nerozumí tomu, proč nevěří svému tělu. Ale nevěří, neboť je to ve vaší rodině zvykem jako čištění zubů.
Vy velcí byste měli kvůli svým dětem zapojit vůli, rozhodnost, odvahu a terapii postavit se těm úzkostem a vědomě a pomocí bylin a kuliček atd. se naprogramovat na zdraví a udržet to. Doslova násilím zpočátku. Jako se přemluvíte ke cvičení, jako se přemluvíte umýt se večer, když jste unavení. Určitě ať je sebehůř, si zuby umyjete...
Správný postoj ke zdraví se musí také naučit. Prostě přijmout filozofii zdraví a ne filozofii médií, že všude číhá nebezpečí. Tak, jak všude číhá nebezpečí, což je svým způsobem pravda, číhá všude také radost a láska. Záleží na tom, po čem se díváte. Když sbíráte houby, koukáte dolů a nevidíte ptáky.. ani modrou oblohu.. nevidíte šišky na stromech, ale šiška, tak jako radost, na vás může spadnout. Pokud je ale váš cíl sbírat jen houby, tak ji neseberete, ani když leží před nosem. Tak je to i s radostí. Spoutaní a zaměření na zdraví/nemoc hledáte nemoci a děláte opatření, věnujete se opatření proti nemoci. Ale co radost? Proč raději nepečujete o radost? Nemnožíte ji? Zkuste zaměřit svůj život cíleně jinam. Aby vaše děti věděly, že je lepší být radostný a zdravý. Že důležitost ve vašem životě je daná i do jiných oblastí. Vy oba jste zaměřeni velmi na nemoc a její prevenci a léčbu. Lepší je zaměřit se na zdraví a radost a udržovat to. Ne prevencí nemoci, ale chválením zdraví a chválením těla a vírou a důvěrou ve své tělo a ve své zdraví.
S.M., 6.2.2012