Jdi na obsah Jdi na menu
 


Duchovní principy

11. 4. 2012

Duchovní principy

Simona Müllerová, 5.4.2012

Dotaz Agáty:                                                                                                                                                                 Začínám si uvědomovat, jak se lidé ke mně chovají. Myslím si, že mě hodně lidí nemá rádo, protože se nechovám tak, jak chtějí. Někdy neberu ohled. Mám pocit, že nezapadám. Nerespektují mě takovou, jaká jsem. Žiju v lidské společnosti, která je utvořená a řízená jejich pravidly. Nesnáším to. Nemám dost ráda sebe. Jak se mám změnit? Vždy to souvisí s lidmi. Proč tu jsem?

Agáto, vidíš sama, nedokážeš se ovládat a po druhých to chceš. Už jsem Ti vysvětlila, odkud pocházíš, jaké bylo původní poslání a jaké následovalo zklamání. Tvá duše odmítá lidi, jsou pro ni nízký živočišný druh. Ale to není úcta. Máme tu šneky, veverky.. aj nižší druhy.. a vše sem patří, je to tady TAK. Čím výševibrační  je bytost na úrovni těla a duše, tím více miluje a chápe bytosti nižší a pomáhá jim.                                                                                                                                                                                           Nejprve znova přijmi sama sebe, měj se ráda za to, co jsi dokázala a odpusť lidstvu, že se vyvíjelo jinak, než sis ty představovala.                                                                                                                              Odpusť svým tělem své duši, že přijala pýchu a povýšenost a pohrdání nad nižšími tvory. Kdyby učitel v 1.třídě neměl trpělivost s prvňáky a tlačil na ně tempo páťáků, zničí je, sám se zblázní a vyhodí ho.. Vše má zákonitost a tvá duše měla ideály a nechápala zákonitost, nechápala svobodnou volbu každého člověka rozhodnout se. Vždy je více variant, jak situaci řešit, jejich prospěšnost je různá. Tvá duše zapomněla na moudrost a lásku. Chtěla zlepšovat po svém. A přes tuto manipulaci její pohrdání těly přešlo i na pohrdání vlastním tělem. A teď to máš tak, že moudrost tvého těla, tvůj rozum, znalost, tvá vůle, musí udělat terapii duši, odpuštění, nápravu a znovu přijetí lásky k živým tvorům na úrovni těla i duše. Tělo má znalosti, tělo ví. Tělo umí. Tělo má také sílu. Proto musí tělo překonat vůlí pýchu duše. Tělo musí prosit boha za odpuštění a nápravu duše - píšu musí, ale nic nemusí, je to návod, co bys měla udělat, aby ti bylo líp, aby ses zapojila a byla oblíbená. Někdo, kdo pohrdá svým tělem, kdo nemá rád těla jako taková, nemůže být příjemný jiným tělům.                                                                         Je potřeba umět nahlížet na druhé lidi s pochopením, s respektem. Když tě někdo štve, mysli si: respektuji tě, dík, že mě respektuješ…                                                                                                                                Je to jen lekce, jak jsi vyspělá a kam můžeš pokročit. Chtěla jsi léčit, jako doktor , jako léčitel, jako vědma. Bez bezpodmínečné lásky a pochopení k lidským slabostem - a to i svým  - nemůžeš být nikdy dobrý terapeut. Pokud se ti podaří toto překonat, máš šanci být perfektní terapeut, neboť víš, jak z toho, a víš to prakticky sama na sobě. Já ti pomůžu, ať se rozhodneš jakkoliv. Chápu, jak se cítíš, ale je mou povinností guru, abych tě upozornila na chybný postup.  Takže zaměř pozornost na sebe. NA SEBE. N A  S E B E. Věnuj se den jen sobě s láskou. Projevuj lásku a úctu sama k sobě a pak k druhým, na každém najdeš nejméně jeden důvod k úctě.  A na tom stav své mezilidské vztahy. Pracuj na tom, vydrž, dnes je náročný den, nenech se vtáhnout do situace, zachovej si nadhled. Vždy dostáváš jen zkoušky, které můžeš zvládnout. Musíš ty reakce zastavit  a pohlížet na všechno karmicky, to znamená, že někdy jsi to udělala někomu ty. Že se učíš odpouštět a mít nadhled. Lidé Tě nemají rádi, protože ty nemáš ráda je…                                                                                                                                                  Ber si kapky, protože to, co říkáš, je velký problém a můžeš si přivodit zdravotní problémy, uvědom si, co píšeš, jak jsi sobecká a povýšená, jak vnucuješ lidem své představy o životě, kde máš toleranci, kde máš pochopení, kde máš karmický pohled, Agáto?

Ti lidé vyrůstali v podobných podmínkách jako ty, jsou plni strachu, zranění, ublížení. Sama se nedokážeš se spoustou věcí vyrovnat a po nich to chceš? Proč si myslíš, že ty to vidíš správně..? Víš, sprdla jsem tě teď dost nekompromisně. Úroveň duše je o tom, jak nazírá na bytosti nižšího vývojového stupně, jako bůh, bůh nás všechny miluje a odpouští nám. A ty to nedokážeš, povyšuješ se nad lidi zoufalé, zklamané a ublížené, kteří to neumí řešit, sama jsi neuměla…

Tvůj život neměl smysl, a kdyby nebylo mě, neměl by smysl ani chvíli.                                                                               Ti lidé hledají lásku a nacházejí zklamání, protože hledají špatně. Duchovní moudrost je odpouštět. Vést příkladem, pomáhat, ale nesoudit, uvědomit si, co se vše dělo v historii.. Každý z nás byl zabit, znásilněn, okraden.., ale i každý z nás si zkusil druhou variantu, aby věděl, co chce.                                           Tvé vibrace za ty roky inkarnací klesly, abys mohla být v těle, nemůžeš zpět, protože tvá duše přijala duchovní pýchu místo duchovní moudrosti. Chceš soudit a vychovávat lidi a nutit je ke změně.                Změň nejprve sebe v bezpodmínečnou lásku ke všemu životu, co je tady. Uzdravuj svým polem lásky a úcty k životu, k životu svému a životu každého z nás.. zvířete, rostliny.                                                                            Máš našeptávače, pokušitele a pýchu, která tě svádí soudit a odsoudit lidi pro jejich slabosti. Kdybys sama byla dokonalá a milující, jsi anděl, nejsi tady na Zemi.                                                                                        Jsou to tvé lekce, tak se k nim postav jako skutečná vysokovibrační bytost. Je snadné soudit, kritizovat, litovat se a vnucovat jakási pravidla o životě. Ale je těžké sama ukázat tato pravidla. Denně zapojit duchovní principy do vyhodnocování situací. Uvědomit si, že každý je náš učitel, náš vykonavatel karmy, že to, co vyzařujeme, přitahujeme a že nejsou náhody, ale jen shody okolností, že to, co chceme od druhých, musíme nejprve dát sami. Tak přestaň blbnout a ukaž lidem, jak se to dělá s tou láskou, pokorou, skromností a úctou - a ukaž jim to teď hned tím, že se omluvíš a začneš žít podle duchovních pravidel lásky. Bez soudu, bez manipulace druhými.