Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vzorce vztahů

17. 7. 2013

Vzorce vztahů

MVDr. Simona Müllerová, červenec 2013

Korektura textu; Ina Pokorná, 17. července 2013

 

Vzorec, rodiče milují své děti, vychází z původního instinktu ochrany a péče. Vlivem hormonu se mění sociální chování a samice pečuje a má ráda. Vlivem evoluce a karmy se instinkty mění. Láska jako taková není založena na pudech a hormonech, má i duchovní zákon. Láska je druh léčivé a tvořivé energie, ale kdo vlastně ví, jak má vypadat? Směřuji k tomu, že se narodíme a rodiče se o nás nějak starají. Jejich chování a energetické vyzařování pojímáme jako lásku. Neboť to TAK musí být, protože přece rodiče své děti milují, musí milovat, je to přece přírodní zákon, historické pravidlo, prohlášení.

 

Aby dítě přežilo v nových podmínkách, do kterých se rodí, ihned od početí přejímá energetické vzorce myšlení a chování od rodičů, kteří aktuálně žijí v daných podmínkách. Přejímá vše, má sice svou karmu a svůj plán duše, ale to nezabrání vtisknutí energ.vzorců a aktivaci genových skupin vlivem prostředí, což jsou podmínky, kde žijí rodiče, jak se chování, jak je v děloze, čili metabolismus matky, jídlo, stres, vztahy apod.

 

Rodiče vlivem karmy, osudu a vtiskávání od rodičů se nějak chovají a sami se domnívají, že to je láska a děti se tedy taky domnívají, že to je láska a je to třeba jen krmení, je to povinnost. Ne každá matka je skutečně šťastná a milující, řekla bych tak polovina. Jsou unavené, a díte je často obtěžuje, nehodlají si ale přiznat pravdu. Kolektivní vzorec je mít jedno a nelépe dvě děti, mají je po sobě, jsou unavené, dnešní doba umožňuje ženám žít kreativně, již nejsou domácí puťky, mají zájmy, měly práci a nyní jsou zavřené do klece s dítětem a jeich činnost a myšlení je úplně jiné. Navíc dítě vyduje neustálou pozornost a není kdy odpočívat.

 

Směřuji k tomu, že dítě vtiskne vzorec tzv. lásky a celý život si myslí, že to je láska. Nese program, že ten, kdo mě miluje se musí chovat jako máma, táta, a já, když miluji, se taky tak musím chovat.

 

V poslední době řeším případ, kdy otec biologický byl přiznán dítěti cizí osobou v dospělém věku. Dítě žilo skoro 30 let v domnění, že adoptivní otec je biologický. Čili žilo ve lži. Celá rodina mu lhala. Má vzorec, že ten, koho miluje, kdo miluje jeho je lhář a podvodník. Čím více miluje, tím více podezírá ze lži svého partnera.

Můj otec, matka mi lhala a jakmile mě někdo začne milovat a já jeho, mé vzorce donutí toho člověka ke lži. Je jeho vůle a povaha, do jaké míry mi zalže, podvede, ukradne a mám čím dál více případů nemožnosti sdílení lásky vlivem programu, které jedinec nevědomě vnímá jako vzorec pro lásku. Je potřeba více terapií, protože to jsou první programy, které se vytváří v jedinci, rozumové vložení, rodiče milují své děti a pak chování rodičů k dítěti je považováno celoživotně za vzorec lásky. A to se špatně uvědomuje. Otec nás opustil v mých dvou letech a zcela ve 4 letech opustil republiku, muži mě opouštěli po dvou max.4 letech, čím silnější je jedinec, tím více donutí partnera hrát mu program.

 

Uvědomte si, že už nechcete být vykonavateli karmy svého partnera. Řekněte Stvořiteli, srdci, buňkám, že ztyto vzorce nechcete ani své vzorce, které nutí partnera k jistému chování, najdete si terapeuta na odblok podvědomí, skončete s tou falešnou hrou na lásku, za kterou nemůžete ani vy, ani partner, ale kolektivní omezující vzorce a pravidla vývoje jedince. Svým dětem ukažte, jak to má vypadat, žijte v pravdě, nehrajte si na lásku, raději se rozejděte, než vytvářet iluzi. Děti naopak načtou přetvářku jako běžný vzorec tam, kde se mají lidi mít rádi. Vrátí se vám to od nich negativně a v dospívání i později a omezí to jejich rodinu. Přetvářka,

maska, iluze bude jejich přirozeným samozřejmým projevem, neboť to viděli odmalička doma, tam kde je přece LÁSKA.

 

Uvědomte si, jaké vzorce asi máte vy a jaké asi má váš partner. Neberte ubližování osobně, pokud neprozkoumáte, co vyzařuje a do čeho partnera zatahujete, do čeho zatahuje on vás.

 

Mozek je samostatný řídící orgán, který jedná podle pokynu mu daných a sám zpracovává údaje, ale všechny údaje do něj vložené.

Přičemž primární jsou nejdůležitější. Podle nových výzkumů vtiskávání trvá asi do 12ti let. Pokud jste rodičům lezli na nervy, a byly z vás otráveni, odstrkovali vás , pokud jste pro ně museli pracovat, odnášíte si, že si lásku a péči nezasloužíte, anebo jen protislužbou, neumíte přijímat, vlastně ani nedovolíte partnerovi, aby pečoval a dožadoval se vaší pozornosti, přitom to chcete a zlobíte se, že to není. Nicméně nevědomý prvotní program tam je a vaše nevědomé chování a vyzařování odtlačuje partnera.

Je to taková zvláštní kosmická hra tady na Zemi, jejíž plný smysl nechápu. Nicméně jsem ráda, že vím, jak to je, že s tím, jako terapeut umím něco dělat.

 

Mozek potřebuje jasný příkaz, co má dělat, jak řídit, buňky potřebují láskyplný pokorný pohovor, aby změnily programy a uplatnily jiné geny a sekrety, čili změnily pod vlivem hypotalamu celý proces vnímání sebe, partnera a života.