Vědět, co chceme
Vědět, co chceme
MVDr. Simona Müllerová, 3.7.2014
korektura textu: MVDr. Dagmar Peterová
V dnešní době je zásadní vědět, co chceme, jinak nám pole nemá co tvořit. Pokud váháte a jeden den chcete jít dělat učitelku a druhý den překladatelku, nejde zhmotnit ani jedno, energie jsou chaotické. Jedna možnost je chtít tu nejlepší práci pro sebe, která nás časově, psychicky a finančně naplní a uspokojí. Další věc jsou lekce s malou každodenní prací. Zatím neznám situaci, kdy by se jí člověk vyhnul. Dokud nepřijmeme malou každodenní práci, byť brigádu….na lince, v kuchyni, úklid a neděláme ji pořádně, s láskou a poctivostí, pro tu práci, pak se v práci nemůže dařit. Posun k lepší práci je daný osudem, schopnostmi, vlastní snahou, tvořením sebe a tvořením práce, pozitivním myšlením. Žádné velké dílo nevznikne bez spousty malých kroků. I slunce je z fotonů světla. Proto když někdo chce udělat velké dílo, potřebuje dny, roky.. dělat malé a střední kroky, práce, mít zkušenosti seshora a zdola. Nikdo nebude dobrý šéf, když nepozná práci podřízených, je potřeba projít nízkou prací, abychom si jí vážili, abychom ocenili ty, kdo pak pro nás myjí toalety a vaří kávu a vytírají podlahu. Nikdo nebude dobrý šéf, lékař, když nebude v prostředí, které mu připraví lidé méně kvalifikovaní. Každá práce má své místo, svou jedinečnou hodnotu a není žádná práce důležitější. Sebelepší lékař bude k ničemu, když mu nikdo nevyrobí skalpel, roušku, když nikdo nevytěží materiál na skalpel, gázu, neodvede práci, když bude na upatlané podlaze a špinavém WC.. Nejde oddělit žádnou práci od druhé, protože jedna umožňuje druhou, a všechny, skutečně všechny jsou stejně důležité, protože se vzájemně podporujeme. Každý má ale jiné vlohy, ne každý umí vyrábět skalpel, navrhnout stroj na skalpel, ne každý by měl fyzickou sílu v dolech, ne každý by se naučil anatomii a snesl krev nebo smrt člověka pod rukama. A tak je nutné si uvědomit, že každý máme možnost zvolit, co budeme dělat a kudy půjdeme. Pokud si manažer, ředitel myslí, že tiskař, uklízečka je méněcenná, že mu stačí 50kč na hodinu, ať jde a myje WC, ať zkusí, za kolik by to dělal sám. Stejně tak si uklízečka nemůže myslet, že ředitelových 1000kč na hodinu je moc, ať si zkusí si sednout za stůl, organizovat, plánovat, vymýšlet a čelit tlaku, mít zodpovědnost
za desítky, stovky lidí. Proto jsme každý, kde jsme, a tam, kde jsme, bychom měli být s pokorou!! Dělat svou práci, jak nejlíp umíme, pro tu práci, vědět, že jsme stejně důležití - hajzlbába jako ředitel, že čisté toalety jsou příjemné prostředí pro ředitele a on bude příjemnější na další lidi. Upřímně se zamyslete, co jste dělali pro svou další práci? Učili jste se? Teorii i praxi? Jaký byl přístup ke škole? Jaké máte vzdělání a jaké máte praktické zkušenosti? Co jste mohli změnit a PROČ !!! jste to nezměnili? Když vám nedovolili rodiče studovat, dobře, doba...ale pak jste mohli, nemuseli jste přijmout kolektivní názor, že ve stáří se učí hůř, nemuseli jste se množit předčasně brzy, protože se to má, mohli jste studovat a chodit na praxi, nemuseli jste sedět v hospodě, nebo kavárně a stěžovat si, mohli jste vzít jako dospělí život do svých rukou a něco se naučit. Samozřejmě že když utíkáte před životem, k pivu, cigaretám, nebude mozek brát cizí jazyk, nepůjde to snadno… Ale za vše si můžeme sami. Skoro každý, kdo se má dnes pracovně a finančně dobře, se učil, studoval a pracoval a šel k od nízké profese výš, obětoval hodiny a hodiny času studiu a pokusil se vyzkoušet v praxi, co umí, místo hospody zkoušel, měnil se! Pokus, omyl, změna.
Dneska doba umožňuje rychlé přetváření, ale je nutné konat, uvědomit si chybu, rozhodnout se ke změně a dělat denně kroky s jasnou představou, co chci. Shody okolností vás provedou událostmi, které vás prověří. Bohužel jsme ztratili moc let socialismem, který potlačoval individualitu. Co se dá dělat, zase jsme se ale dožili evoluce, produchovnění těl a možnosti tvořit a zcela změnit sebe a svůj život, což je naprosto úžasné. Přestaňte se litovat a váhat a začněte žít podle nových pravidel.. Brontosaurus vyhynul, nepřizpůsobil se. Kdo z vás vyhyne taky??