Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ujištění a sebehodnota, partner

26. 6. 2014

 

Ujištění a sebehodnota, partner

MVDr. Simona Müllerová

Korekce; Ina Pokorná

Květen 2014

 

 

Partner

 

Pořád se vracím k sebehodnotě. Ať vezmu školu, okolí lidí, muže, partnera.

Dokud nebudete mít svou opravdovou sebbehodnotu, sebepřřijetí, nepůjde nic pořádně, protže vy to pořád hledáte zvenku.

 

V každém životním období přijde muž, partner, který je pro dané období nejlepší. Když nejste sesedlá, nemáte sebedůvěru, přitáhnete zase partnera, co ji nebude mít také. Bude slabý, nebo naopak s vámi bude manipulovat, jako vaše polarita. Takže tak jako tak nebudete spokojená.

 

Zkuste zatím komunikaci, kontakty, sex s muži, abyste si prověřila, jak spontánní v jednání jste. Jak se cítíte s mužem bohatým, chudým, hezkým, ošklivým, nebo i blbě oblečeným. Pozorujte sebe, jak se cítíte ve městě, v kavárně, s muži různých kvalit a projevu, jestli autoritativní muž vás nabije, nebo ve vás zase rozvíjí pocit selhání, malé sebehodnoty. Jestli Chudák ve vás vyvolává pýchu nebo shovívavost.

Pozorujte se, tvořte se, rozvíjejte se a pak napište, jak sesedne má práce. Podívám se, kde je muž pro vás. Není teď žádný proto, že vy nejste vy. Byla jste padla moc daleko. Můžeme to ale všechno změnit během pár týdnů.

 

Vaše vnitřní slabost, nejistota, umožňuje více vstupů škodlivých energií do vašeho prostředí, do vaší aury. Potřebujete se zpevnit zevnitř. To udělá moje terapie, kapky a vaše uvědomění si a připuštění toho, co píšu.

 

Ujištění, sebehodnota

Proč si myslíte, že by vaše chování mělo vyhovovat všem? Být všemi přijatelné? To snad ani nejde v takové variabilitě lidí. Navíc někdo je konzervativní, někdo moderní, svobodomyslný. Čili někdo se rozhodne s vámi souhlasit, někdo naopak vůbec. To je široká škála a je to přirozené. Nejsme KLONY, proto se chováme jinak a vyhodnocujeme se jinak.

Aktivní přístup myslím to, že krom toho, že to čtete nasadíte denní disciplínu na změnu svého chování a vedení a prostě si uvědomíte, že tohle dělám dobře a má to efekt. Fajn, tak a ještě lépe.

Vzorec rodina, máma, babička, vzorec tehdy byl, že rodiče musí být milý a milovat nás a my je, takže si nasadíme povinně brýle a vidíme je jako milé.

 

Pak si vytvoříme vzorec, že milý a příjemný je naštvaný. Vy nevíte, že to je naštvání. Vy sama chcete být milá příjemná, protože to lidi obecně chtějí. Má se, a to je to zdravější, čili hodně důvodů.

 

Jenže máte vtisknuté z dětství, co jste musela vnímat jako milé bylo vlastně naštvaný, proto jste naštvaná a otrávená a jako syn za tuhle reakci nemůžete. Je to reakce lidského těla v jeho evolučním vývoji. Myslím evoluci v tomto životě. Teď vás osvobozuji.

 

Co vás vede k potřebě dokonalosti, jaké myšlenky tam máte, co vás napadá, že se stane, když to nebude perfektní?

 

Vy dva buďte hlavně přirození, je těžké se nutit do klidu. Je to proti přirozenosti, když vás situace štvou. Správný klid je ten, že vám situace nevadí a klid je přirozený. Je potřeba pracovat s přístupem k situaci. Proč vás co štve a ne se zklidňovat proti spouštěči. Rozumíte? Tím se oba dva nutíte k potlačení, nepřirozenosti projevu. Vaše současná přirozenost je být neklidný v určitých situacích. Pokud se nevyřeší kořen neklidu, je vše ostatní potlačení a nepovede k úlevě ani u vás, ani u dítěte a vynucená atmosféra klidu bude potlačení a přetvářka.

 

Jste poněkud specifická matka a on specifické dítě. Jste jiní, příjměte to, oni to třeba vidí, že jste špatná. Já bych viděla jiná. A duše dítěte si vás vybrala, čili pro něj jste v pořádku na jeho cestě.

 

I tak nás to ale vede k harmonizaci a ne podle požadavků učitelky, ale podle vás obou.

 

Vzájemné porozumění, sebevyjádření, nadhled.

 

Současně disciplína ve výchově, to vám chybí, někdy máte pochyby o správnosti postoje, někdy máte viny. Budete taková, jak právě cítíte.

Přesně tak, co je běžné a normální, úplně vše je běžné a normální, každý to má jinak a každá dvojice lidí to má jinak, proto je vztah vás tak specifický a jedinečný. On je akčnější vlivem vašich vin a nejistoty v důslednosti nemá jasné hranice a neví, kam až smí. Čili přirozeně zkouší.

Jemu by se nejvíce líbilo mít pevné hranice a stabilní matku, ale on vás vychovává, díky němu se se mnou spojujete a já vás vedu k sebehodnotí, sebepřijetí, sebepoznání.