Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příprava na druhý den

18. 4. 2014

Příprava na druhý den

 MVDr. Simona Müllerová

Než začneme cokoli plánovat, řešit, představíme si tu nejsnazší a nejmilejší variantu, vyšleme a spočineme v ní chvíli. Pak si aspoň myslíme, když nevidíme, že tam jde světlo. Pošleme světlo a náš plán vpřed do situace, na kterou myslíme. Děkuji ti pole neomezených možností, že pro mě pracuješ,

Připravíme cestu, práci, lásku, šéfa, dovolenou, všechno.

A pak jednáme. Večer si dělám na druhý den, vyhodnocuji následky. Pokud přípravu podbarvíte pochybami, krom světla a plánu se zhmotní i pochyby. Pokud jste na špatné cestě, a chcete to, co není pro vaše největší dobro, dostanete znamení, překážky, neúspěch. Pak je potřeba pokorně přijmout, že vás pole přesměruje na cestu vašeho největšího dobra. Pozitivní afirmací a světelnou přípravou vždy zmírníte překážky a vždy posílíte úspěch. Místo světla můžete poslat usměv. Příklad: turnaj, rande. Děkuji pole za hladký průběh a co největší úspěch. Úsměv. Cítit lehkost a radost a úsměv vyslat na tyto události a cítit, jak to jde hladce. Děkuji ti pole za vyřízení mé žádosti.

 

 

Máme se řídit tím, co cítíme. Dělat co cítíme, to je hezké. Ale mnoho lidí necítí pod vlivem strachu, naučeného chování, vzdoru,  rozumového zaměření na správnost. Pak je chybné říct, já to neudělá, protože to tak necítím. Člověk musí projít odbloky, prozřením, prací na sobě, aby uměl cítit, aby poznal, kdy necítí, proto, že se bojí, odmítá, popírá něco, nebo kdy skutečně jsou jeho city pocity tím správným znamením. Takže dokud neumíme cítit, splynout s rostlinou, spočinout v buňkách, nemůžeme se spolehnout na „já to tak cítím, já to tak necítím…“ správné  cítění nás vede do radosti, úspěchu, snadnosti bytí. Pokud neděláte kroky k věci, proto, že to tak necítíte/cítíte a nejste šťastni, pak vaše cítění není ještě osvobozené od bloku a rozumu.

 

Když nevstoupíte do děje tak, že si druhého člověka, např. nadřízeného, nepřipravíte, když příjmete, že nevíte, jak to bude, když nemáte radikální rozhodnutí, jak to chcete vy, pak se děj – vy a nadřízený – stáváte loutkou v divadle někoho jiného.

Naopak, když do situace vstoupíte s vědomím, jak to chcete, bez pochyb a s díky, že to Pole zařídí, pak se najde cesta ve prospěch všech, a nebo se slabší a ti druzí stanou loutkami. Je jen na vás, zda svým pomalým postupem, váháním, slabostí v rozhodnutí, budete hrát na jevišti druhých anebo převezmete svůj život do svých vlastních rukou a vědomě to naplánujete a objednáte u pole neomezených možností.

 

Procházíme lekcemi, ve kterých si zkoušíme reakce a posuny. V dnešní době se nestává něco jen tak. Je potřeba se poučit a pochopit smysl. Lidi se brání se nechat vychovat a změnit podle knih, guru apod. A tak je nebe a Země vychová zpětnou vazbou po svém.