Jdi na obsah Jdi na menu
 


O nemoci a vnitřním bloku

25. 11. 2014

O nemoci a vnitřním bloku

MVDr. Simona Müllerová

Korekce – MVDr. Dagmar Peterová

 

Zkuste změnit průlomem silou myšlenky. Zkuste si uvědoit, že nemoc je proces ke znovu nastolení rovnováhy v těle, že tělo něco říká o vnitřním bloku...od čeho utíkáme, za co se stydíme..

Pokud naučíme vyhrávat nevědomí, pokud dovolíme, aby se ostych, blok somatizoval v nemoc, pokud naučíme nemoc vyhrávat, pak budou přicházet nemoci jako produkt skrytého studu a sebetrestání a uteče v životě mmnoho radosti.

 

Výmluva na nemoc je u neduchovních lidí všeobecně přijatelný důvod k odmítnutí sdílení času a prostoru. Duchovní člověk, pravdivý, skutečný řekne nebo odmítne přímo a pravdivě, jako Simi...např. "Nechce se mi s nikým povídat."

Zamyslete se, jestli váš život řídí strach, stud, nebo odvaha a radost.

 

Neznalost zákona, předpisů neomlouvá..., pokud jste účastníky dopravního procesu, soudního jednání, venčení psa... a hlavně ŽIVOTA.

Jung, Einstein, Freud, Tesla aj....věděli a hlásali a pracovali s tím, co já dnes. Jen strach, lenost nebo touha po moci může člověka odklonit od přijetí psychosomatiky, energií a jiných okem neviditelných věcí. S odstupem času si člověk všiml, že chodí po dvou, napřímen, nemá chlupy.. s odstupem času si všimneme, že máme jiný mozek, sílu myšlenky, energetické systémy těla.

Můj časový odstup je pikosekunda. A váš?

--------------------

Ten, kdo má problém v otázce pozice, potřebu udržet zvyky, pozici v životě, práci a osobně se prosadit po svém, je dozvuk potlačení z dětství a mládí a kompenzace nejistoty, nebo chybně nastavená moc. Máme právo na názor i na změnu hierarchického zařazení.

Dosavadní po svém může být nerozvíjející, až dogmatické.

Tlak evoluce a nejvyššího dobra vyžaduje změny názorů a postojů podle okamžitých podmínek a vývojového stupně jedinců ve skupině. Nejvyšší dobro každého je v božím plánu a čistém plánu duše a osobním plánu. Mělo by se sloučit s vaším přítomným postojem. Pokud ne, přichází nemoc. Člověk sám si tvoří omezení na cestě ke štěstí setrváváním ve zvykových postupech, myšlení, konání a představách, jak má co vypadat!, probíhat!

 

Rýma, dutiny, hlava...onemocnění je z neochoty nechat se vést silami dobra a pláč duše nad postojem těla.