O myšlenkách
O myšlenkách
MVDr. Simona Müllerová, červenec 2014
Už staré duchovní knihy a kurzy nás učily přijmout, že co se děje v mysli, děje se v těle. A tak jsme se v alfě (Alfa vlny (8 - 13 Hz), převládají v uvolněných a současně bdělých stavech. Klid a mír bez pocitu ospalosti nebo únavy jsou charakteristické pocity pod vlivem alfa frekvencí. Zde vznikají představy, kreativní řešení problémů a idejí. Mozek pracuje harmonicky a bez vysokých ztrát vzniklých třením) učili cvičit, léčit, odpouštět, astrálně cestovat. Tehdy se nemluvilo o psychosomatice (psychosomatika se zabývá souvislostmi mezi stavy těla (soma), duše (psyché) i vlivy životního prostředí; starosti, s nimiž si hlava neví rady, tělo často řeší nemocí (somatizace); cílem je najít zdroj obtíží a obnovit rovnováhu) jako dnes. Tehdy se nekladl důraz na množství negativních myšlenek a pocitů, vzniklých v dětství, v děloze, tehdy se myslelo, že vtiskávání ( proces učení vázaný na časově omezené období v určité fázi vývoje jedince a vedoucí k dlouhodobým a obvykle trvalým změnám chování) končí ve třech letech.
Dnešní doba ukázala míru poškození člověka a jeho následné odklony od plánu duše, osudu! !! a Božího plánu tím, že ani duše, ani Bůh nepředpokládali sílu vzdoru lidí, sílu 8 % (tělo je jen 8 % našeho celkového bytí), sílu vtisknutí vzorců předků do lidského mláděte. Neuskutečněné sny rodičů, nerealizování, nemožnost realizovat svá přání, schopnosti, talent se převrátily v sílu vtisknutí rodičovského vzorce do dětí, a tím přenesení osudu rodiče do dítěte, plánu duše rodiče do dítěte. Doslova katastrofa, neboť karma a osud, určený pro určitý genetický potenciál v určité době, byl posunut o generaci, stejně nebyl odžit, realizován, neboť dítě neslo jiné vlohy a jiný plán. Zamotání odžívání karmy a neúměrná zátěž potomků vyvolaly tlak na vyšší síly a byly povolány Vyšší formy bytí na Zemi do těl nebo komunikující s neprobuzenými těly. Náprava se děje dost rychle a bolestivě. Vracíme se k sobě přes vteřinové nebo týdenní bolesti těla, srdce apod., neboť odžít se to všechno musí.
Čím dříve si všichni uvědomíme, o co jde, čím dříve připustíme, co se nám dělo, a přestaneme se bránit, tím rychleji se osvobodíme, i naše rodiče.
Část našich rodičů je v nás, kus osudu, kus karmy, kus plánu duše, aniž by za to mohli, jen byli tak potlačeni svými rodiči, že nemohli žít sebe, svůj úkol.
Vzorec vtisknutý v dětství, energie působící po dobu vtiskávání, čili od narození do asi 13ti let, zkrátka ten tlak prostředí (od početí do 13) vytvoří jiné aktivace genů, než byl původní plán duše, boha a osudu. Tím se nějak utváříme bez možnosti vědomé kontroly a vědomého sebetvoření. Aktivní geny jsou naše, tvoří naše pole, mají pevný zápis v aurických obalech, naše nová skutečnost, o kterou jsme nežádali! Tento nový plán pak vyzařujeme a žijeme tzv. primární příběh, situacemi si ho utvrzujeme, až dojdeme k závěru: Já to tak mám, já jsem takový. Vždycky to tak bylo, celý život to tak dělám, celý život se mi to děje.
Není smyslem života ani evoluce, abychom dělali věci stejně, aby se nám dělo stejné, naopak - změna, vývoj, proměna, rozvoj, to je smysl.
Náprava v rámci vašich možností:
„ Já, Pavel, dělám radikální prohlášení a přijímám radikální obrat v mém životě.“ (A otočit se radikálně prudce, ať tělo, mozek, vidí čin obratu, symbolika je důležitá!)
„Já, Pavel, dávám mozku a buňkám radikální příkaz ke změně a k adaptaci na teď a tady!“
Náprava v rukou terapeuta je lepší, ale i tak vyžaduje vaše rozhodnutí, váš zásadní čin, a následně malé i větší utvrzující činy pro tělo, mozek, duši, boha. Aby věděli, že to myslíte vážně.
Je nutné přeprogramovat mozek, auru! A pak se rozumem nenutit do starých systémů. Celý život jím kulturně z talíře, zdání kulturnosti, ale lež na denním pořádku, například, a najednou má guru chce, abych jedl rukama a prokázal tak úctu jídlu, že jím všemi smysly, prý je to přijímání péče a pozornosti. Nikdy jsem to nedělal a maminka říkala, že musím jíst příborem jako slušný kluk.
Názorný příklad: člověk se považuje za slušného, když jí z talíře příborem, ale přitom lže a krade na pracovišti např.
Považuje názor maminky z dětství za svatý zákon, a tím si dokazuje, že je slušný a kultivovaný člověk, tak mu to předložili jako malému. Ale nedojde mu, že může projevit city, maminka je totiž neprojevovala, maminka servírovala jídlo, na prostírání, příbor, talíř. Nesdílela jídlo z pekáče, rukama, s dítětem, tvář u tváře, mastné brady, láska k sobě a jídlu, ne noblesa, příbor, talíř, máma s nimi ani nejí, jen obíhá kolem.
Jiný příklad - maso se bez chleba nejí a můj klient má paniku ve 40ti letech jíst jen maso, tatínek to přece říkal. A tak děláte celý život bez přemýšlení tyhle vtisky.
V jedné knize jsem četla, že inteligence je schopnost se přizpůsobit novým podmínkám.
2014 jsou vskutku velmi nové podmínky a teď v červenci hodně bolí, když máte nedožité emoce: Nebreč, kluk nebrečí! Co se vztekáš?! Jak vypadáš! Mám tě rád, Simonko, vždycky jsem měl, ale musíš se podřídit (poslední citát je z mého života, já a táta v mých 33ti letech) .
Přirozená autorita je příkladem v životě, činech, a lidi ji sami od sebe a rádi následují, nepotřebuje tlak výhružky a sílu, jak měla část našich rodičů, aby nás, donutila k nějakým akcím.
Tím, že se my zbavíme jejich podílu a dovolíme se dívat se na svět svýma očima, tím, že jim vrátíme ten osud i karmu, najdou oni chybějící část sebe, budou celistvější a nebe a Země jim pomohou s naplněním a očištěním. Původní zákon karmy běžně přenášel dluh předka na jeho následníky, stejně jako závazek duše šel do další inkarnace, a pokud se to nevyřešilo, přenášelo se dál, to byl běžný starý zákon.
Co se ale nevědělo, že společenský tlak, zejména posledních sto let, způsobil takový tlak rodiče na děti, takové omezení vlastního projevu, že osoba není schopna žít svůj osud. Míchá se její osud s osudem rodiče, míchá se úkol určený karmou a osudem, nám plněji před 20 až 30ti lety, do přítomnosti daného člověka. Musíme si uvědomit, že na mnoho věcí se díváme přes filtr daný rodiči, co nás naučili jako správné: jídla, oblečení, postoje, názory, co je dobré, co je špatné. Něco člověk v pubertě a později změní moudrostí a vnímáním sebe sama, něco je tak hluboce tzv. adoptované, že názor rodiče považujeme za svůj. Přes filtr nebo brýle nebo masku rodičů, co nám nasadili, nejsme schopni vyřešit úkoly dnes, naše úkoly pro nás, protože máme na očích, uších, i v metabolismu jejich filtr. Bojíte se vody, protože se bál rodič? Rodič se v karmě utopil. A měl úkol to překonat. Tím že dožívá i své rodiče, nestihl úkol, narodí se dítě: „Nechoď do hloubky, utopíš se, je to nebezpečné!“ A tak např. dítě ve znamení Ryby, co má ještě vodní inkarnace a je mistr plavání a důvěry ve vodu,
nejenže se bojí hluboké vody, ale nemá potřebu potápět hlavu, čili zcela proti jeho podstatě. Námět k zamyšlení.
Když to projde přes vědomou mysl a připustíte, že to tak je, když se přestanete bát mluvit o svých vnitřních rozporech, když přestanete dělat poslušně to, co vám vnutili jako malému, pak vám Síly pomohou.
Převykání
Převykání je složitý proces. Ale nezbytný přechod na nové vyhodnocení. A činy nám urychlí aktivní vědomá práce s mozkem. Podnět (spouštěč) je situace nebo předmět, na který reagujeme nepřiměřeně, nebo opakovaně špatně nebo nám reakce nepřinese následně zdraví, štěstí, lásku, přízeň osob apod.
Příklad: Vnitřní blok, sebe trestání a msty rodičům a světu, role oběti. Partner klientce něco vytkne. Chybný návyk je nevést vědomou konverzaci, nereagovat, neboť to v dosavadním životě bylo marné, protože ji rodiče v tomto životě nevnímali a nebrali na její názor ohled. Paní R., zaseklá v dětském vzorci, si nedokáže uvědomit, že její partner Šimon naopak konverzaci uvítá a bude hledat řešení, není schopná přes svůj blok při jakémkoliv konfliktu diskutovat nebo se vyjádřit, situaci řeší útěkem a kouřením. Šimon tyto slabosti špatně snáší a obvykle zuří. (Taky chyba, měl by být k paní P. shovívavý a vědět, že je zaseklá v dětském vzorci.) Ona se v rámci sebe trestání a malé sebe hodnoty kouřením mstí vědomě jemu a nevědomě sobě, protože se od dětství nesnáší za to, že se nevzepřela rodičům.
Řešení:
Ona připustí dětský blok, dovolí si říct svůj názor, navíc získá pozitivní zpětnou vazbu.
Pokud to nezvládne, musí Šimon buď tolerovat její neschopnost vymanit se z bloku, nebo ji zahrnout takovou mírou lásky a porozumění, že rozpustí nahromaděné nezpracované emoce paní R.
Terapie a celostní medicína rozpouští nevědomé bloky, které nás ženou do těchto situací.
Ke změně návyku musí mozek vidět, slyšet a cítit to, konat jinak. Představte si soustavu prodlužovaček. Spouštěč sepne elektrickou a chemickou reakci, v těle se rozběhne reakce, která má tendenci upevnit původní vzorec z dětství: mlč, uteč, je to marný, zas tě kritizují. Představte si, že první černou prodlužovačku přepnete do bílé a máte první změnu reakce. Bílou přepnete do růžové, ze které vychází roztrojka a na ní svítí růžová lampička lásky, zelená lampička porozumění, bílá lampička duchovna - mám se rád a všechno je jinak.
Důležité je přepojit už první prodlužovačku, než se vám rozběhne reakce přes černé roztrojky sebelítosti, marnosti, msty apod.
Udělejte si v hlavě na vaše téma.
-------------------------
Korektura textu: MVDr. Dagmar Peterová, homeopatie, SRT, karma, adaptační techniky v Českém Krumlově, mobil: 721 812 835, e-mail: peterovad@seznam.cz