Navést na cestu
Navést na cestu
MVDr. Simona Müllerová 21.2.2014
Korekce; J. Ina Pokorná
Jedna věc je odblok, hlavní, co se pak chce po vás chce, je čin, průlom, udělat průlom v myšlení a konání, až přijde zkouška.
Stažení kolektivních vzorců, potřeba přijatelnosti, pravidla 70 let.
Mínění druhých o vás.
Hodně lidí špatně chápe, když řeknu „otevřít se všem“.
Tím myslí:
- že ztratí svého partnera
- že chci promiskuitu
- že nemá se stávajícím partnerem šanci.
Jenže já myslím nelpět, přijmout to, co je nejlepší pro člověka pro tady a teď.
Když něco chceme, přejeme si, máme za sebou terapie, kinezky, meditace, odbloky, jsme odhodláni žít a konat jinak, je to Vesmír, Bůh, Země, Nebe, kdo nás navede na cestu, kde jsou zkoušky, které prověří, jestli fakt chceme.
Zkoušky, které ukáží, kde máme ještě bloky. Vyšší síly nám dají odvahu, vůli, abychom vykročili, přeskočili, udělali, ale pokud to rozumem, strachem, vědomě zastavíme, pokud ve chvíli zkoušky nepoznáme – AHA – TO JE ONO, pak promarníme dar Nebe, kdy je nám nebe podporou a Země stabilitou.
Dary pozitiv jsou vždycky, abyste si odpočinuli, abyste věděli, že to funguje. Síly dobra vás plně podporují vždy až 2 měsíce, pak přijde čas konat sám, prokázat a tam selže většina lidí.
Obvykle kvůli vtisknutým vzorcům, co se smí a co ne, co je vhodné a bezpečné a všeobecně přijatelné.Někdy stačí např. se fakt otevřít, všem ženám, pustit to k sobě ať se děje cokoliv, objednat lásku, průlom srdce. Objednat prožitky, které pak chcete vnést do svého domácího života. Můžete se zamilovat do sekretářky na den, dva a ani s ní nic nemít. Když jsem absolvovala léčebné techniky, jako pacient, z každé jsem si odnesla pro sebe nové techniky, které jsem adaptovala na mé podmínky.
Když jdu do restaurace, taky si přinesu nápad, co můžu mít i doma a co ne. Nebo bydlení, kouknete v obchodě. Prožitek krásy. A pak realizujete doma ve svých podmínkách. Od někudy ty vzorce donést musíte, když je doma nemáte a nemáte je kde udělat. A toho se lidé bojí.
Průlomu, mimo bezpečí a jistotu domácí půdy, tím, že všechnu lásku podmiňujete existencí a sdílením s jednou ženou, ale tou, co máte doma, to prostě nejde. Když máte doma vařič na elektriku, tak tam oheň nevzplane jako u plynového sporáku. Marně budete chtít něco nahřát ohněm, když zapnete elektrický vařit.
Vůbec nejde o nevěru. Nejde o sám akt, ale jde o pocit a prožitek být otevřený všemu. Cíl je jedna žena a krásný láskyplný sexuální vztah. To je cíl. Vede k němu cesta a tu cestu vy sám příliš omezujete, příliš určujete a tudíž prostě k cíli nedojdete, protože máte utkvělou představu, že cesta k cíli vede jen tudy.
Být otevřeni všemu a všem znamená nechat se vést silami dobra, přijmout to nejlepší pro vás. Někdy se to zdá divné, někdy to nejlepší vůbec nejlíp nevypadá, až s odstupem času.
Můj táta měl super vztah, manželství, v době přechodu ho žena týrala a šikanovala, byla nesnesitelná. Našel si milenku, strávil dva roky nevěrou, ale vydržel doma, manželka táty se uklidnila. Je s ní 20 let v lásce a harmonii, aktivně a jeho milenka po něm vyzrála, neboť byla o 30 let mladší a šťastně se vdala a má rodinu. Znám ji. Čili vidíte dokonalost situace. Kdyby rodiče milenky věděli, že chodí se starým chlapem, ženatým, ti by jí dali. Kdyby jeho žena věděla, že má milenku, rozvedou se. Nikdo nic neví, táta to přežil v psychickém zdraví, a zachránil vztah. V době děje nikdo kromě mě, neviděl pozitiva a asi i táta je viděl. Dnes by je v tom jistě viděl každý. Táta by dva roky šikany s manželkou nevydržel.