Jak na DNES
Jak na DNES
MVDr. Simona Müllerová, 3. června 2013
Korektura textu: MVDr. Dagmar Peterová
Dášo,
vzhledem k evolučnímu tlaku překonat karmu, uvědomit si nové duchovní principy, je potřeba čelit smutku a nudě a ztrátě smyslu života aktivní činností, je to těžké, vím. Čím nižší eventuálně mínus vibrace máte, tím je to horší, neboť to samo o sobě přivádí bytost ke ztrátě smyslu života.
Denní afirmace "Děkuji za zvýšení pozitivních vibrací", nebo "Zvyšuji pozitivní vibrace mých vědomých i nevědomých struktur", třeba kyvadlem, nebo jen v alfě nebo jen tak nacítit… Na základě víry v něco, v přírodu, nebe, Boha…archanděly je potřeba si uvědomit, že se to děje, jako se dějí maily a SMS kolem nás, aniž bychom je viděli. Představte si, že jako zapnete mikrovlnku, zapnete nějaký čudlík, nejlépe ve svém srdci, a spustíte zvyšování pozitivních vibrací. Jde o vůli a disciplínu denních aktivit a nebe člověka odmění. Jelikož mám za sebou 6ti týdenní pád do mínus vibrací a ztrátu smyslu života a všech hodnot, vím, jaké to je.
Denně jsem věřila, že mi Bůh pomůže, že bytosti světla najdou ke mně cestu. Vše bylo šedé a nesmyslné a chtěla jsem přejít silnici do jedoucích aut. Rozum, mozek, naučené věci mi říkaly - to je ale špatně, vše má nějaký smysl. Dnes už vím, že smysl tohoto prožitku byl v tom, abych chápala lidi, kteří si neví rady se životem a abych byla důkaz, že z toho jde vyjít. Ale skutečně díky víře v dobro, neochvějné víře, že život není o šedé barvě, nudě, prázdnotě, ale o radosti, vydržela jsem šest týdnů denně prosit a vzdorovat snaze nic nedělat. Neustále jsem se obracela nahoru, denně cvičila, meditovala, sama a sama…v šedočerném světě, i slunce bylo šedé, pak mi přišla myšlenka, co s tím a kde je problém. Do této situace jsem se dostala tím, že jsem v terapii chtěla zachránit moji matku a došla jsem příliš daleko, hluboko a tam mě temní polapili. Toto byla i prvopočáteční příčina u vás. Byla jste kdysi bez duše. Někde jste ji prostě ztratila, zatratila, ať to bylo úlekem, odmítáním, něčím v tomto životě… nevíme.
Mohla jste přijít s mínus vibrací duše, čili s temnou, to se stává, a pak ta duše odešla, aby to tělo zase úplně nezahubila, byla jste prázdná. Duše se už vrátila, ale po lidstvu se v rámci přežití chce denní práce na dobru a lásce. Je těžké vydržet dva měsíce bez pozitivní zpětné vazby. Ale jen taková dlouhá doba prokáže opravdovost ve víře a ochotě se změnit a skutečně žít, protože být duchovní, usměvavý, chápající, radostný, hravý v dobách dobra, když jste zdravá, máte finance, s někým radostně chodíte…, to umí skoro každý, ale být duchovní, šťastný, umět vidět malé radosti jen ve slunci, v rostlině, mít sám sebe rád i v dobách tzv. nudy, nedostatku, prázdnoty, to je velmi obtížné.
Lidé vydrží cvičit, meditovat, afirmovat den, dva, tři… pak čekají zázrak, změnu, ale ona není. Chce to chytat maličkosti, vědomě si vzpomenout na dny radosti a říct, tak a ještě lépe! Mluvit s duší, s tělem, s Bohem, přírodou, aktivně je oslovit, co chcete a jak to chcete a děkovat skutečně děkovat za každou maličkost. Často lpíme na určité práci, osobě…ale nebe má jiný záměr nebo nás osud vede jinudy.
Mít osud ve svých rukou je záležitost 5D, kam směřujeme. Denně si vytvářet další dny...hodiny. Proto každá marnost lítost, lpění, manipulace, pocit samoty a nedostatku tvoří totéž pro následující hodiny...dny..
Samozřejmě že situace emocí v lidském těle vyžaduje prožít emoci, ale nenechat se ovládnout. Tak a dost smutku, jíst, cvičit, endorfiny v mozku donutí tělo k radosti, ale musí se překonat počáteční odpor, pak to zareaguje samo a čím dál rychleji. Samozřejmě můžete kvůli endorfinům i jíst nebo masturbovat...to už záleží na vás, čím si naprosto přirozeně a zákonitě navodíte výlev endorfinu v mozku a navodíte změnu pocitu ve prospěch radosti, aktivity ev. i pocitu štěstí. I kdyby to bylo na chvíli, říct si: tak a ještě lépe! Uměle vytvořit vzpomínku radosti a aktivity a tak a ještě lépe adaptovat na teď a tady.. Nepodmiňovat štěstí zážitkem z Tater, s panem XY…ale jen pocit, vzít jen ten pocit blaženosti...a dát si ho teď.. Jsou pravidla, která prostě fungují, ale musíte je dělat. Musíte udělat ty kroky, jako já vám teď ve hmotné formě musím napsat mail, protože telepaticky to ještě neumíte přijmout.. Čelit denně a denně a život se pak stává snazší. Číst, každé moudro, které najdete v časopise, na webu, které s vámi ladí, cítíte, že to tak je, to moudro hned aplikovat, na sebe, na druhé… okamžitě ho zakomponovat do života tím ze všeho vyjdete. K tomu koky, homeopatika, nějaký další hmotný nosič kromě cvičení, jídla, knihy…a který pohne s iontovou úrovní těla a duše. Smutek, prázdnotu, nedostatek a jiné, co prožíváte, může být vašeho těla, paměť vaší duše. Paměť nebo jen kolektivní, od souseda, skupiny, národa, země…jak to přes vás prochází přes receptory, které na to máte.. Máte vždy volbu, jak reagovat. Budu krmit tento smutek, lpění... nebo se zaměřím na něco jiného, přebiju radostí a vírou tuhle negativní vlastnost: nebo se jí nechám pohltit a padnu spolu s dalšími do role oběti? Každý pozitivní člověk převibruje několik negativních, ale jelikož máte ego nebo zbytkové ego, jelikož máme bloky a jelikož jsme v evolučním stupni odkrývání těchto bloků, pak se snadno necháme lapit negativismem. Pokud zvolíte smutek, pomalost, setrvání ve skupině lidí, která vás spíš ubíjí nebo posiluje, pak je nutné nést tyto následky. Sama jsem zvolila…a teď to žiju. Mohu vystoupit a budu ještě víc sama... Zase volba, dobrá, budu více sama, ale uvolním místo novým lidem. Ale musím proto to něco udělat. Facebook, seznamka, kurzy, společenské akce. Musím říct světu, že hledám přátele a lásku, musí to někdo vědět, aby to ke mně přišlo, a musím byt pozitivní, protože nikdo nestojí o smutného, nudného, zoufalého společníka… těch máme nadbytek. Nikdo druhý za nás nevyřeší náš problém, ale může nám pomoct, nahoru nebo dolů…ale základ je v nás, v jednotlivci, v sobě samém. Odhodlat se a vykročit. Překonat strach ze změny, ze ztráty starého. Ale když staré nepřináší lepší výsledky, radost, hojnost, lásku, co s tím?
Přežívat? Smířit se s málem? Ano, i to je volba a je pak nutné ji přijmout. Zákony rezonance. Zrcadlení. Co vysílám, to ke mně přichází. Uvědomit si všechny principy doby. Netelefonujeme pevnou linkou, máme mobily. Sami jsme na jiné úrovni než před dvaceti lety. Je nutné žít v této době, pracovat se svým tělem a duší jako s mobilem a PC, laserem, místo s pevnou linkou a skalpelem…. Zakomponovat to do myšlení a konání.