Inspirace, návod na přístup
Inspirace, návod na přístup
MVDr. Simona Müllerová, 10.února 2014
Korektura textu: MVDr. Dagmar Peterová
Když jsem byla se Zdeňkem, učili jsme se vzájemným působením na sebe poznat sebe, zbavit se bloků. Po odblokování měla následovat láska, oboustranná. Během měsíců jsme se posunuli a vyřešili mnoho věcí přes hádky, lítost, rozchody, vzteky, pláče. Přesto jsme se k sobě vraceli.
Po roce se mi podařilo pochopit, že jde o úctu k sobě a přijetí druhého se vším, jaký je. Stala jsem se pozorovatelem, byla jsem klidná, spokojená, v nadhledu. Ale láska nepřicházela.
Jednoho dne jsem si uvědomila, že se nemám co učit. Nevadí mi, nevytáčí mě, beru ho se vším, co k němu patří. Úcta ke mně samotné ale vyžadovala cosi i od něj, co nebylo. A hlavně nepřišla opravdová láska srdce. Znamení konce. Vztah splnil svůj účel, aspoň z mé strany.
Když jsem byla s Pavlem, chtěla jsem vztah podle mých představ, čili jeho čas a pozornost, mimo jiné. Velká láska, chemismus těl, vedly k trápení kvůli nedostatku pozornosti, časové, písemné, ústní a tvořily střety. Pochopila jsem, že mě může milovat, ale má to jinak. Nepotřebuje se mnou sdílet čas a prostor tak často, jako já. Naučila jsem se mít ho jako extra zážitek citu a přitažlivosti a nechtít nic víc, což už nebylo o vztahu, ale o izolovaných prožitcích. Namluvil a nasliboval mnoho a ve mně vyvolal následná zklamání, vzteky a opět pád do nesebeúcty. Má lekce, úcta k sobě.
Naučila jsem se brát jeho slova jako prázdná slova a nic nečekat. Pak to samozřejmě není partnerský vztah.
Partnerský vztah je tam, kde se díváte stejným směrem a máte podobné, stejné životní principy.
K tomu musíme všichni dojít.
Pokud se potkáte s někým, je to o tom, abyste si vzájemně pomohli pochopit sama sebe a posunuli se výš. Buď tím, že je Vám druhý příkladem v prospěšných věcech, nebo tím, že vám druhý ukazuje, jak ne.
Vždycky máte volbu, co zvolíte pro sebe, a nikdy nemusíte dělat to, co dělá on. Nesoudit jeho, ale neodsoudit ani sebe, že jste méněcenní vedle někoho šikovnějšího.
Naopak, zaktivovat zrcadlové neurony ("Aktivuji zrcadlové neurony! Děkuji!") a načíst pro sebe to nejlepší. ("Adaptuji vzorec na to nejlepší pro mě. Tak a ještě lépe!")
Smyslem setkávání lidí je vyvinout se, vylepšit se, nikoliv se nechat stáhnout. Stud, žal, vina, strach mají nízké vibrace. Vztek, hněv, je přechodová forma, hraniční, a může Vás vyvést do radosti. Radost, láska, odpuštění je vysokovibrační pozitivní úroveň člověka. Úspěšnost, zdraví je právě v kmitu, v Hz, v pozitivní rovině.
Vysokovibrační mínus je drogová závislost, radost z pocitu zadostiučinění.. a podobně.
Je nutné se pohybovat v plus vibracích a jít výš. Jako stahujete pc programy a filmy. Lze stahovat přes nebeskou a zemskou virtuální wifi filmy, děje, vzorce a zakomponovat je, adaptovat na Vás. A učit se je používat, až se stanou denním zvykem.
První je zákon karmy, příčiny a následku, v historii doteď a v tomto životě, v tomto dnu.
Pak je zákon polarit, den a noc, odliv a příliv, muž a žena, v interakci a proměnách.
pak je zákon rezonance, co vyzáříš, vyšleš, se Ti vrátí. Buď prudí, že jsi prudil Ty, nebo Tě učí vyslat na něj odpuštění, vyzářit klid, lásku a pochopení, že se změní v Tvých vibracích, nebo Tě učí pozorovat jiné věci - tím, že přestaneš souseda pozorovat, zmizí z Tvého života. Nevěříš? Zkus to.
Dalším smyslem je pochopit týmovost a individualitu. Týmovost je i ohleduplnost na silnici, na pracovišti. Ovšem vždy při zachování své identity.
Národní, republiková pravidla země se dodržují, tak jako mozek řídí játra a žlučník, hierarchie, přesto si jaterní buňky mohou rozhodnout něco samy. Jako Bůh řídí život a dá svobodnou volbu, špatný krok, a bolí to...Zablokovaný mozek může vydávat chybné povely, zablokovaná jaterní buňka může chybně porozumět. Pak tu máme terapeuta. V oblasti řízení Země zásahy Magnetického pole Země a Vesmíru.
Obětovat svůj život je špatně, život má cenu pro nás a my ho nemůžeme, nesmíme nikomu dát. Pokud jsme s někým a něco pro něj děláme, pak dobrovolně, být v tom rád, uspokojen, zdravý a vitální a je to správně. Není to o oběti, ale o spolupráci, sdílení. To je rozdíl, přínos pro všechny zúčastněné. A rozvoj všech. Nikoliv manipulace, majetnictví, neúcta, využití.
Jak se u toho cítím? Co mi to přináší? Proč se u toho tak cítím?
Opakování situací a pocitů vede k poznání, zda máme blok nebo ne.