Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hypotalamus a následnosti

13. 3. 2014

Hypotalamus a následnosti

MVDr. Simona Müllerová, 13. března 2014

korektura textu: MVDr. Dagmar Peterová

Rozum, mysl, mentální tělo ví, jak to má být. Teoreticky zná duchovní zákony a to, co mu udělá dobře. Někdy jsme si schopni zakomponovat VČAS !!!! duchovní princip proti zvyku, proti spontánní staré reakci, chybné následnosti, podmíněným reakcím a podobně. Jindy nás reakce pohltí, protože uvědomění si chyb přijde o pár vteřin (i déle) později. Situace se opakují proto, abychom je zvládli lépe, nově, jinak - v případě, že dosavadní následky nám nepřinášejí klid, spokojenost…pozitivní výsledek. Pokud samozřejmě jsou reakce následnosti zdravé, přinášející pozitivní pocity, pak je vhodné si je ponechat.

Můžeme požádat např. o zefektivnění dosavadní následnosti, o zrychlení.

Tělo má chemismus, a řízení - autonomní nervový systém, hypotalamus, který má evoluční paměť a pamatuje si vše, co zažil, v celé evoluci lidstva, a může to použít, proto vyvolává obranné, ochranné, podmíněné reflexy na podnět v přítomném okamžiku, nebo paralýzu, neschopnost myslet, řešit, konat. Mnohdy ale neadekvátní, naprosto zbytečné. S tím je potřeba pracovat. Změnit to, vědomou vůlí, disciplínou a vědomým hovorem s tělem. Uvědoměním si toho, co říkám, co dělám, co následuje.

V této době dochází k aktualizaci hypotalamu nebo k jeho výměnám. Hypotalamus je převibrován na fotony a uzpůsoben na dnešní evoluční stupeň.

Každý člověk má šanci se změnit. I bez vědomého rozhodnutí se měnit musí. Pokud je rozhodnutí vědomé a prosba vyslaná, pak jde transformace, adaptace, aktualizace snáz, rychleji, efektivněji a viditelněji.

 

Pokud mi moje reakce v situaci nepřinese klid a uspokojení, je potřeba analyzovat situaci, vývoj, vnitřní a vnější příčiny. Co se z ní mám naučit? Kde mám problém já? Nebo je to jen problém druhého, pak ho ale já nemusím sdílet, je-li to problém jen druhého, zanechá nás jeho podnět relativně v klidu nebo jako vykonavatel karmy mu předvedeme reakci, která ho vychovává. Můžeme se ale zbavit role vykonavatele karmy, pokud nás to obtěžuje a nechceme si zatěžovat systém reakcí.