Kořen problému
Kořen problému
MVDr. Simona Müllerová, únor 2013
Korektura textu; Ina Pokorná, 25. února 2013
Představ si pampelišku, listy, květ, kořen, navibruj pampelišku, zalij půdu a rozpohybuje rostlinu Musíme vytrhnout kořen, i kdy nevíme, kam až sahá, nemusíme vědět. Vidíme list a květ. Když necháš dlouho plevel (i když je léčivý, i když je jedlý). Dlouho plevel (i když je léčivý, i když je jedlý), dlouho růst, květ se rozpráší daleko a roste pak všude jako omezení, blok v člověku. Jen zřídka vytrhneš pampelišku celou. Půda musí být vlhká, ty musíš mít sílu, čili přípravu na vytrhnutí. Nervat zběsile, ale pěkně uchopit viditelnou část a vědět, že kořen je neviditelný a netušíš, odkud jde, dělám ti to teď na jaře uděláš fyzicky. Zatím s tím jen kývu, viklám. Jak to budeš tahat dřív, zůstane kus kořene, přesně jako karmický problém. Čím je větší, častěji a pečlivěji musíš viklat a vytahovat. Vyrvat chápeš? Vezmi rýč a odryj kolem, stále něco zůstává.
Postup k meditaci.
Čakry – červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová, bílá… jsme hluboko v hladině alfa a můžeme se ve svých myšlenkách dostat kamkoli na tomto světě a ve vesmíru.
Jdu do zahrady.
Najdu pampelišku, děkuji všem silám dobra, že mi pomohlo zdolat kořen mého problému a pak si hrajte s myšlenkami a představami, jak je sucho, vlhko, zda zalijete a co ne, zda počkáte, urovnáte listy pampelišky, čili si uvědomíte, co vše z kořenu problému vyrostlo (tata od nás odešel – kořen).
Primární příběh – táta odešel, nejsem dost dobrá žádnému muži.
Následek – pokažení mnoha vztahu, neboť energetické vyzařování „nejsem pro muže dost dobrá“, tento vzorec je energeticky odtlačil.
Listy – pokažené vztahy, které posílí pocit, nejsem skutečně pro muže dost dobrá, nejen
že mě opustil otec, ale i všichni další. Je teď zbytečné se pokoušet…..
Květ – další chybný příběh v návaznostech, rozpráší semena všude, všude energetické pole vyzařuje „nejsem pro muže dost dobrá a raději to tedy nezkoušejte a já raději nejdu, negativní očekávání, stejně to dopadne, jako dřív.
Nyní nově, konec. Chápu příčinu problému, vše vzešlo z primárního příběhu, uchopte mentálně listy pampelišky a cloumejte, pokuste se vytáhnout celý kořen, můžete přilít vodu, okopat, ciťte to.
A znova táhněte ho, nebo utrhnete jen listy. Z toho závěr, jak pevný je kořen, jak je hluboko, možná do karmy, možná mě otec opustil už v minulém životě a já v tomto dostala šanci pochopit, že mám svou hodnotu nezávisle na tom, s kým a jak žije můj biologický otec a jak se ke mně chová.
Dokonalost příběhu – princip radikálního odpuštění je najít dokonalost situace, všichni muži, včetně mého otce mi dávali šanci si uvědomit, že mám svou hodnotu nezávisle na jejich
chování ke mně. Čili znova kořen, vyrýt, pokud prokazatelně zůstane zbytek kořenu, je potřeba si uvědomit, že projdu další příležitostí si uvědomit, že jde o MĚ, ne o NĚ, že mám HODNOTU, a že si zasloužím LÁSKU, ÚCTU A PÉČI NEZÁVISLE NA ČEMKOLIV. Zkoušky přijdou vždy, i když je celý kořen pryč, neboť nebe a Země potřebují poznat opravdovost ve změně, přístupu. Pokud ovšem zůstane zbytek kořenu, je zkoušek ještě více, ale to už je život a vy už více, oč jde - O VÁS.
Mentálně můžete nalít i herbicid na pampelišku, ale až budete dělat fyzicky na jaře venku kořen, je skvělá práce, symbolika, tak prosím nepoškozujte přírodu, trhejte jen mentální silou a ne fyzickou silou.
Práce s pampeliškou vám ukáže, jak hluboký je kořen a jak se drží.
Někdy je kořen dávno v kolektivních vzorcích planety, takže to vezmeme přes kolektivní duši a morfogenetické pole nad Zemí. Dále kořen ve středu Země v evoluci jako takové. Ukazuje se, že pozemšťan jako tělo, je stvořen od jinud vyššími bytostmi, což souhlasí s literaturou z více zdrojů. Pak do těchto plastelín vstupovali různí hráči, do plastelín byly dány vzorce mimo pole Země, aby mohly hrát určité role. Loutkové divadlo na Zemi během evoluce, plastelína vyspěla tak, že je čas z ní udělat vyšší bytosti, tzv. produchovnění hmoty.
Zvýšení pozitivních vibrací, aby smrt pozemšťana vypadala tak, že tělo se odpaří jako duše a z tzv. jednoho člověka vyjdou dvě tzv. duše. Teď se musíme dostat zase zpět ke kořenu. Ke změně původního plánu loutkáře, výrobce, ovladače původní formy, i když jdeme až k pramenu, kořenu všeho bytí lidského těla, které je nyní omezeno vzorcem. Protože duše v tělech měly své role taky, hra má princip že i duše zapomene, že je dobrovolný hráč a tělo to vůbec neví, tak si oba rozpomínají. Než se duše rozpomene, bývá tělo už hodně poškozeno, ale i duše bývá poškozena, neboť k pobytu na Zemi se její vibrace musí snížit, zhoustnout, čím samozřejmě přijímají chtěné i nechtěné jiné nízkovibrační vzorce chování a myšlení jako je strach, lež, podvod, krádež, soudy, manipulace, chamtivost, pýcha aj. Jelikož se na sebe duše a tělo dívají přes své bloky, nemohou určité věci poznat. Dostávají ale neustále šance, znamení, v podobě vět, slov z knih, lidí, nebo jen vlastní pocit. Názor, který buď zavrhne, nebo použije. Šance na prozření a rozpomenutí je opakovaná neustále po dobu celé evoluce.