Chybná očekávání
Chybná očekávání
MVDr. Simona Müllerová – prosinec 2012
Korektura textu: Ina Pokorná – 11. prosince 2012
Proč selžou terapie, nebo pozitivní afirmace. Selžou zdánlivě. Ve skutečnosti se nám skutečně plní vše, na co myslíme, co si opakujeme, co cítíme. Pokud opakovaně myslíme a cítíme, že náš partner je hňup, dříve či později se jím stane nebo se rozejdeme a dostaneme nového. Pokud se o partnera bojíte, vaše nevědomé složky ho omezují a způsobují mu bolesti. Např. bolest hlavy ze smyčky na krku. Nelze podporovat vliv nevědomých forem bytí. Nádherný důkaz je má dvacet let stará afirmace vytvořená s pomocí kurzu modrá alfa. Jedna z vět o partnerovi je „poradí mi a pomůže mi a já poradím a pomůžu jemu“. Afirmace obsahuje, mám muže, který mě miluje a já miluji jeho, váží si mě a já si vážím jeho, poradí mi a pomůžeme a já poradím a pomůžu jemu. Jsme si vzájemně oporou, máme spolu spoustu lásky, něhy, vášně a sexu, žijeme v úplné a harmonické rodině. Můj partner má vždy dostatek prostředků na vše, co potřebuje. Realita zhmotnění mé afirmace nabývá vždy podobu, že jsme si s mužem radili a pomáhali. Jeho vlastní nápaditost chyběla. Problém byl v tom, že mě nenapadlo afirmovat na samostatnost a kreativitu, jelikož jsme to považovala za samozřejmé. Ono to ale samozřejmé není, a tak jeden muž za druhým pomáhali a kazili a vlastní tvůrčí potenciál nebyl skoro vidět. A když byl, vyžadoval mou radu, mou spoluúčast, mé peníze, moji partneři měli vždy opravdu dost prostředků na vše, co potřebovali. Tyto prostředky ale byly moje, ode mě, a tady nádherně vidíme, jak se vše plní. Opakovaně jsem si přála muže nejlepšího pro dané období. Dostala jsem vždy báječného vykonavatele karmy. Po prožitku a pochopení jsem vždy vyrostla, zmoudřela, zkrásněla, a zbohatla. Nicméně jsem byla i nadále bez muže. Nicméně to nevzdávám, přijdu na to. Jak vzácné je dnes láskyplné partnerství a láska, je třeba ji opečovávat, vážit si jí a dávat si pozor, aby se nezničila, nedostatkem peněz, času a filozofickými rozpory.
Paměťové předměty
MVDr. Simona Müllerová – prosinec 2012
Korektura textu: Ina Pokorná – 11. prosince 2012
Paměťové předměty mají svou paměť, udržují vzorce svých nositelů, omezují nás v rozvoji, v bytí sama sebe, pokud jsou to předměty se zátěží. Udržujeme krevní předky, lpíme na rodině krve a máme desítky, stovky let staré předměty, pamatujeme si už jen to pozitivní, idealizujeme jejich majitele, ale v předmětech je vše. Historie lidí, které s předmětem byly. Nevyčištěné předměty jsou zátěží. Proto i doma je vhodně věci obnovovat. Lékařské zprávy udržují nemoc, dopisy udržují lásku, která už není. Člověk tak visí v situacích, které patří minulosti. Toto je velmi složitá filosofie a myslím si, že ji dost lidí odmítne. Lpění na tradicích stále přibývá. Lpění na paměťových předmětech, dárcích od někoho, dědictví předmětu a nábytku. Není vše
negativní, ale často jsou předměty zdrojem vzpomínek, pocitu, události, které do našeho dnes už nepatří. Lásku k mrtvému máme v srdci, k jeho duši, není potřeba mít předmět. Nenutím nikoho, aby spálil své chorobopisy, dokumenty, dopisy, aby vyhodil dárky, paměťové předměty aj. Jen nabízím jiný pohled, který mi byl takto předán a který jsem já přijala. Mě samotnou to velmi osvobodilo. Dnešní evoluční stupeň a tlak od nás skutečně vyžaduje dost zvláštní změny, které někdy nejdou rozumem pochopit. Ciťte, co je opravdové, v čem je skutečná láska. Měla by být v nás, v našem srdci a směřovat kupředu. Předměty jsou některé i ochranné a symbolické. I ty je potřeba opatrně vybírat tak, jako slovo, ta, i předmět má velkou léčivou nebo ničivou sílu.
SMS
Evo, je dobře, že jsou pryč, a je vlastně dobře, že vám je vzali. Pouta s minulostí, vy musíte jít vpřed, zbavit se genetické zátěže, začaly jsme s tím už dávno, ale pořád vám to plně nedocházelo. Je velké osvobození přijít o paměť a začít být teď a tady. Začít znova a za sebe.